Je clinical‑ diffusion mismatch sdružen s dobrým klinickým výsledkem u pacientů s akutním ischemickým iktem léčených intravenózní trombolýzou?
Je clinical‑ diffusion mismatch sdružen s dobrým klinickým výsledkem u pacientů s akutním ischemickým iktem léčených intravenózní trombolýzou?
Východiska a cíle:
Mismatch (nesoulad) mezi tíží ischemického iktu (IS) kvantifikovanou pomocí škály National Institutes of Health Stroke Scale (NIHSS) a objemem infarktového ložiska na MRI- DWI (Clinical- Diffusion Mismatch; CDM) může predikovat následnou progresi velikosti infarktu a neurologického deficitu. Cílem práce bylo srovnat progresi ischemických změn, klinický stav a incidenci symptomatického krvácení (sICH) u pacientů s akutním iktem, kteří měli/ neměli CDM a současně byli léčeni intravenózní trombolýzou (IVT) do 3 hod od vzniku iktu.
Soubor a metodika:
Retrospektivně bylo analyzováno celkem 125 konsekutivních pacientů s hemisferálním ischemickým iktem (78 mužů, průměrný věk 66,0 ± 12,1 let). CDM byl definován jako NIHSS ≥ 8 a DWI objem ≤ 25 ml, non‑mismatch jako NIHSS ≥ 8 a DWI objem > 25 ml. Objem infarktu byl kvantifikován při přijetí a po 24 hod. Neurologický deficit byl hodnocen pomocí škály NIHSS při přijetí a po 24 hod, a 90denní klinický výsledek pomocí modifikované Rankin Scale (mRS). Ke statistickému zhodnocení výsledků byly použity Mann‑Whitney, Fischer Exact a χ2 test a dále vícestupňová lineární regresní analýza.
Výsledky:
CDM byl přítomen u 61 (48,8 %) pacientů a nepřítomen u 31 (26,4 %). Pacienti bez mismatche měli signifikantně větší progresi infarktových změn (p < 0,0001) po 24 hod. CDM pacienti měli významně větší pokles ve škále NIHSS po 24 hod (p = 0,005) a lepší 90denní klinický výsledek (medián mRS: 1) oproti pacientům bez mismatche (medián mRS: 5, p < 0,0001). Pacienti bez mismatche měli vyšší incidenci sICH (16,1 vs 0 %, p = 0,003) a mortalitu po IVT (15,8 vs 0 %, p = 0,0001).
Závěr:
Pacienti s CDM před IVT měli významně lepší klinický výsledek oproti pacientům bez mismatche.
Klíčová slova:
ischemic stroke – intravenous thrombolysis – magnetic resonance imaging
Autoři:
D. Šaňák 1; D. Horák 2; M. Král 1; R. Herzig 1; J. Zapletalová 3; D. Školoudík 1; T. Veverka 1; A. Bártková 1; I. Vlachová 1; S. Buřval 2; M. Heřman 2; P. Kaňovský 1
Působiště autorů:
Iktové centrum, Neurologická klinika LF UP a FN Olomouc
1; Radiologická klinika LF UP a FN Olomouc
2; Ústav biometrie a statistiky, LF UP v Olomouci
3
Vyšlo v časopise:
Cesk Slov Neurol N 2009; 72/105(6): 548-552
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Východiska a cíle:
Mismatch (nesoulad) mezi tíží ischemického iktu (IS) kvantifikovanou pomocí škály National Institutes of Health Stroke Scale (NIHSS) a objemem infarktového ložiska na MRI- DWI (Clinical- Diffusion Mismatch; CDM) může predikovat následnou progresi velikosti infarktu a neurologického deficitu. Cílem práce bylo srovnat progresi ischemických změn, klinický stav a incidenci symptomatického krvácení (sICH) u pacientů s akutním iktem, kteří měli/ neměli CDM a současně byli léčeni intravenózní trombolýzou (IVT) do 3 hod od vzniku iktu.
Soubor a metodika:
Retrospektivně bylo analyzováno celkem 125 konsekutivních pacientů s hemisferálním ischemickým iktem (78 mužů, průměrný věk 66,0 ± 12,1 let). CDM byl definován jako NIHSS ≥ 8 a DWI objem ≤ 25 ml, non‑mismatch jako NIHSS ≥ 8 a DWI objem > 25 ml. Objem infarktu byl kvantifikován při přijetí a po 24 hod. Neurologický deficit byl hodnocen pomocí škály NIHSS při přijetí a po 24 hod, a 90denní klinický výsledek pomocí modifikované Rankin Scale (mRS). Ke statistickému zhodnocení výsledků byly použity Mann‑Whitney, Fischer Exact a χ2 test a dále vícestupňová lineární regresní analýza.
Výsledky:
CDM byl přítomen u 61 (48,8 %) pacientů a nepřítomen u 31 (26,4 %). Pacienti bez mismatche měli signifikantně větší progresi infarktových změn (p < 0,0001) po 24 hod. CDM pacienti měli významně větší pokles ve škále NIHSS po 24 hod (p = 0,005) a lepší 90denní klinický výsledek (medián mRS: 1) oproti pacientům bez mismatche (medián mRS: 5, p < 0,0001). Pacienti bez mismatche měli vyšší incidenci sICH (16,1 vs 0 %, p = 0,003) a mortalitu po IVT (15,8 vs 0 %, p = 0,0001).
Závěr:
Pacienti s CDM před IVT měli významně lepší klinický výsledek oproti pacientům bez mismatche.
Klíčová slova:
ischemic stroke – intravenous thrombolysis – magnetic resonance imaging
Zdroje
1. European Stroke Organisation (ESO) Executive Committee; ESO Writing Committee. Guidelines for management of ischemic stroke and transient ischaemic attack 2008. Cerebrovasc Dis 2008; 25(5): 457– 507.
2. Hacke W, Kaste M, Bluhmki E, Brozman M, Dávalos A, Guidetti D et al. Thrombolysis with alteplase 3 to 4.5 hours after acute ischemic stroke. N Engl J Med 2008; 359(13): 1317– 1329.
3. Barber PA, Parsons MW, Desmond PM, Bennett DA, Donnan GA, Tress BM et al. The use of PWI and DWI measures in “proof‑ of‑ concept” stroke trials. J Neuroimaging 2004; 14(2): 123– 132.
4. Chalela JA, Kang DW, Luby M, Ezzeddine M, Latour LL, Todd JW et al. Early magnetic resonance imaging findings in patients receiving tissue plasminogen activator predict outcome: Insights into the pathophysiology of acute stroke in the thrombolysis era. Ann Neurol 2004; 55(1) 105– 112.
5. Hacke W, Albers G, Al Rawi Y, Bogousslavsky J, Dávalos A, Eliasziw M et al. The Desmoteplase in Acute Ischemic Stroke Trial (DIAS): a phase II MRI‑based 9‑ hour window acute stroke thrombolysis trial with intravenous desmoteplase. Stroke 2005; 36(1): 66– 73.
6. Ribo M, Molina CA, Rovira A, Quintana M, Delgado P, Montaner J et al. Safety and efficacy of intravenous tissue plasminogen activator stroke treatment in the 3‑ to 6‑ hour window using multimodal transcranial Doppler/ MRI selection protocol. Stroke 2005; 36(3): 602– 606.
7. Derex L, Nighoghossian N, Hermier M, Adeleine P, Berthezène, Philippeau F et al. Influence of pretreatment MRI parameters on clinical outcome, recanalization and infarct size in 49 stroke patients treated by intravenous tissue plasminogen activator. J Neurol Sci 2004; 225(1– 2): 3– 9.
8. Schlaug G, Benfield A, Baird AE, Siewert B, Lövblad KO, Parker RA et al. The ischemic penumbra: operationally defined by diffusion and perfusion MRI. Neurology 1999; 53(7): 1528– 1537.
9. Schellinger PD, Fiebach JB. The penumbra and the mismatch concept. In: Fiebach JB, Schellinger PD (eds). Stroke MRI. Darmstadt: Steinkopff Verlag 2003: 31– 34.
10. Alberts GW. Expanding the window for thrombolytic therapy in acute stroke. The potential role of acute MRI for patient selection. Stroke 1999; 30(10): 2230– 2237.
11. Parsons MW, Barber PA, Chalk J, Darby DG, Rose S, Desmond PM et al. Diffusion‑ and perfusion weighted MRI response to thrombolysis in stroke. Ann Neurol 2002; 51(1): 28– 37.
12. Röther J, Schellinger PD, Gass A, Siebler M, Villringer A, Fiebach JB et al. Effect of intravenous thrombolysis on MRI parameters and functional outcome in acute stroke 6 hours. Stroke 2002; 33(10): 2438– 2445.
13. Hacke W, Brott T, Caplan L, Meier D, Fieschi C, von Kummer R et al. Thrombolysis in acute ischemic stroke: controlled trials and clinical experience. Neurology 1999; 53 (Suppl 4): S3– S14.
14. Shih LC, Saver JL, Alger JR, Starkman S, Leary MC, Vinuela F et al. Perfusion‑ weighted magnetic resonance imaging thresholds identifying core, irreversibly infarcted tissue. Stroke 2003; 34(6): 1425– 1430.
15. Røhl L, Ostergaard L, Simonsen CZ, Vestergaard‑ Poulsen P, Andersen G, Sakoh M et al. Viability thresholds of ischemic penumbra of hyperacute stroke defined by perfusion‑ weighted MRI and apparent diffusion coefficient. Stroke 2001; 32(5): 1140– 1146.
16. Butcher K, Parsons M, Baird T, Barber A, Donnan G, Desmond P et al. Perfusion thresholds in acute stroke thrombolysis. Stroke 2003; 34(9): 2159– 2164.
17. Thijs VN, Somford DM, Bammer R, Robberecht W, Moseley ME, Albers GW. Influence of arterial input function on hypoperfusion volumes measured with perfusion‑ weighted imaging. Stroke 2004; 35(1): 94– 98.
18. Fiehler J, Foth M, Kucinski T, Knab R, von Bezold M, Weiller C et al. Severe ADC decreases do not predict irreversible tissue damage in humans. Stroke 2002; 33(1): 79– 86.
19. Kidwell CS, Saver JL, Mattiello J, Starkman S, Vinuela F, Duckwiler G et al. Diffusion‑ perfusion MR evaluation of perihematomal injury in hyperacute intracerebral hemorrhage. Neurology 2001; 57(11): 2015– 2021.
20. Frankel MR, Morgenstern LB, Kwiatkowski T, Lu M,Tilley BC, Broderick JP et al. Predicting prognosis after stroke: a placebo group analysis from the National Institute of Neurological Disorders and Stroke rt‑ PA Stroke Trial. Neurology 2000; 55(7): 952– 959.
21. van Swieten JC, Koudstaal PJ, Visser MC, Schouten HJA, van Gijn J. Interobserver agreement for the assessment of handicap in stroke patients. Stroke 1988; 19(5): 604– 607.
22.Tong DC, Yenari MA, Albers GW, O’Brien M, Marks MP, Moseley ME. Correlation of perfusion‑ and diffusion‑ weighted MRI with NIHSS score in acute (<6.5 hour) ischemic stroke. Neurology 1998; 50(4): 864– 870.
23. Neumann‑Haefelin T, Wittsack HJ, Wenserski F, Siebler M, Seitz RJ, Mödder U et al. Diffusion‑ and perfusion‑ weighted MRI. The DWI/ PWI mismatch region in acute stroke. Stroke 1999; 30(8): 1591– 1597.
24. Dávalos A, Blanco M, Pedraza S, Leira R, Castellanos M, Pumar JM et al. The clinical‑ DWI mismatch: a new diagnostic approach to the brain tissue at risk of infarction. Neurology 2004; 62(12): 2187– 2192.
25. Prosser J, Butcher K, Allport L, Parsons M, MacGregor L, Desmond P et al. Clinical‑ diffusion mismatch predicts the putative penumbra with high specificity. Stroke 2005; 36(8): 1700– 1704.
26. European Stroke Initiative Executive Committee; EUSI Writing Committee. European Stroke Initiative Recommendations for Stroke Management – update 2003. Cerebrovasc Dis 2003; 16(4): 311– 337.
27. Hacke W, Kaste M, Fieschi C, von Kummer R, Dávalos A, Meier D et al. Randomised double‑blind placebo‑ controlled trial of thrombolytic therapy with intravenous alteplase in acute ischaemic stroke (ECASS II). Second European‑ Australasian Acute Stroke Study Investigators. Lancet 1998; 352(9136): 1245– 1251.
28. DeGraba TJ, Hallenbeck JM, Pettigrew KD, Dutka AJ, Kelly BJ. Progression in acute stroke: value of the initial NIH stroke scale score on patient stratification in future trials. Stroke 1999; 30(6): 1208– 1212.
29. Lansberg MG, Thijs VN, Hamilton S, Schlaug G, Bammer R, Kemp S et al. Evaluation of the clinical‑ diffusion and perfusion‑ diffusion mismatch models in DEFUSE. Stroke 2007; 38(6): 1826– 1830.
30. Albers GW, Thijs VN, Wechsler L, Kemp S, Schlaug G, Skalabrin E et al. Magnetic resonance imaging profiles predict clinical response to early reperfusion: the diffusion and perfusion imaging evaluation for understanding stroke evolution (DEFUSE) study. Ann Neurol 2006; 60(5): 508– 517.
31. Barber PA, Davis SM, Darby DG, Desmond PM, Gerraty RP, Yang Q et al. Absent middle cerebral artery flow predict the presence and evolution of the ischemic penumbra. Neurology 1999; 52(6): 1125– 1132.
32. Kane I, Carpenter T, Chappell F, Rivers C, Armitage P, Sandercock P et al. Comparison of 10 different magnetic resonance perfusion imaging processing methods in acute ischemic stroke: effect on lesion size, proportion of patients with diffusion/ perfusion mismatch, clinical scores, and radiologic outcomes. Stroke 2007; 38(12): 3158– 3164.
33. Ebinger M, Iwanaga T, Prosser JF, De Silva DA, Christensen S, Collins M et al. Clinical‑ diffusion mismatch and benefit from thrombolysis 3 to 6 hours after acute stroke. Stroke 2009; 40(7): 2572– 2574.
34. Zaharchuk G, Yamada M, Sasamata M, Jenkins BG, Moskowitz MA, Rosen BR. Is all perfusion‑ weighted magnetic resonance imaging for stroke equal? The temporal evolution of multiple hemodynamic parameters after focal ischemia in rats correlated with evidence of infarction. J Cereb Blood Flow Metab 2000; 20(9): 1341– 1351.
35. Barber PA, Demchuk AM, Zhang J, Buchan AM.Validity and reliability of a quantitative computed tomography score in predicting outcome of hyperacute stroke before thrombolytic therapy. Lancet 2000; 355(9216): 1670– 1674.
36. Kent DM, Hill MD, Ruthazer R, Coutts SB, Demchuk AM, Dzialowski I et al. ‘‘Clinical‑ CT mismatch’’ and the response to systemic thrombolytic therapy in acute ischemic stroke. Stroke 2005; 36(8): 1695– 1699.
37. Messé SR, Kasner, SE, Chalela, JA, Cucchiara B, Demchuk AM, Hill MD et al. CT‑ NIHSS mismatch does not correlate with MRI diffusion‑ perfusion mismatch. Stroke 2007; 38(7): 2079– 2084.
38. Selim M, Fink JN, Kumar S, Caplan LR, Horkan C, Chen Y et al. Predictors of hemorrhagic transformation after intravenous recombinant tissue plasminogen activator: prognostic value of the initial apparent diffusion coefficient and diffusion‑ weighted lesion volume. Stroke 2002; 33(8): 2047– 2052.
39. Kim JJ, Fischbein NJ, Lu Y, Pham D, Dillon WP. Regional angiographic grading system for collateral flow: correlation with cerebral infarction in patients with middle cerebral artery occlusion. Stroke 2004; 35(6): 1340– 1344.
40. Christoforidis GA, Mohammad Y, Kehagias D, Avutu B, Slivka AP. Angiographic assessment of pial collaterals as a prognostic indicator following intra‑ arterial thrombolysis for acute ischemic stroke. AJNR Am J Neuroradiol 2005; 26(7): 1789– 1797.
41. Bang OY, Saver JL, Buck BH, Alger JR, Starkman S, Ovbiagele B et al. Impact of collateral flow on tissue fate in acute ischaemic stroke. J Neurol Neurosurg Psychiatry 2008; 79(6): 625– 629.
42. Kimura K, Minematsu K, Yamaguchi T. Atrial fibrillation as a predictive factor for severe stroke and early death in 15,831 patients with acute ischaemic stroke. J Neurol Neurosurg Psychiatry 2005; 76(5): 679– 683.
43. Wahlgren N, Ahmed N, Eriksson N, Aichner F, Bluhmki E, Dávalos A et al. Multivariable analysis of outcome predictors and adjustment of main outcome results to baseline data profile in randomized controlled trials Safe Implementation of Thrombolysis in Stroke‑ Monitoring STudy (SITS‑ MOST). Stroke 2008; 39(12): 3316– 3322.
Štítky
Detská neurológia Neurochirurgia NeurológiaČlánok vyšiel v časopise
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
2009 Číslo 6
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Tramadol a paracetamol v tlumení poextrakční bolesti
- Kombinace paracetamolu s kodeinem snižuje pooperační bolest i potřebu záchranné medikace
Najčítanejšie v tomto čísle
- Varianty katatonie
- Syndróm karpálneho tunela
- Neuropatie nervus mentalis jako manifestace systémové malignity
- Rettův syndrom