Všechno je vždy trochu jinak…

V květnu t.r. se uskutečnily volby výboru Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Přinesly výsledky čekané i nečekané. Voleb se zúčastnilo celkem 305 členů z přibližně 1040. To je přibližně stejné číslo jako při volbách předcházejících. Znamená to, že naše činnost členy zajímá nebo nezajímá? Zdá se, že zajímá přibližně stejně jako v posledních 8 letech. Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby se toto číslo zvětšilo. Budeme se snažit proto také něco udělat. Např. jedním z našich nových úkolů bude začít komunikovat čím dále tím více prostřednictvím elektronických prostředků a k tomuto účelu též zkvalitnit naši webovou stránku www.ceskapsychiatrie.cz. 

Došlo k určitým změnám ve složení výboru, k jeho částečné obměně. Ta se odehrála podle mého názoru z několika důvodů. Tím nejhlavnějším je, že jeho tři „tradiční“ protagonisté, Pavel Baudiš, Jan Libiger a Ivan Tůma se rozhodli z různých důvodů vůbec nekandidovat. Je to určitě velká škoda a oslabení další činnosti výboru, protože všichni tři patřili, na rozdíl od některých znovu zvolených, k těm nejpracovitějším a nejspolehlivějším. Ztráta emeritního předsedy a dlouholetého vědeckého sekretáře se zdá být těžko nahraditelná. Pavel nám ale slíbil, že s námi nadále neoficiálně zůstane a pomůže nám s některými administrativními úkony, např. s řešením stížností, které uměl vždy tak uvážlivě a spravedlivě zvládat. Ztráta členů z hradecké psychiatrické kliniky, kteří dlouhodobě řešili především komplikovanou a významnou problematiku postgraduálního vzdělávání (byla vypracována nová struktura a obsah postgraduální atestační přípravy), je neméně bolestná. Jen doufám, že na příští volební kandidátce budou pracovníci této nejmodernější české psychiatrické kliniky opět řádně zastoupeni. Je ale dobře, že na uvolněná místa nastoupili též mladší kolegové (např. zakladatel sekce mladých psychiatrů naší společnosti).

Nejsilnější pozici ve výboru získali zástupci akademické obce. To je v tradici naší společnosti a ani poslední změny v náplni naší práce zabývající se více profesními problémy našeho oboru toto zatím nezměnily. Nejvíce zástupců mají pražská a brněnská klinika. Není jistě náhodou, že jsou to pracoviště, která jsou s Psychiatrickou společností nejvíce spjata a jejich pracovníci odvádějí pro společnost nejvíce práce, např. při organizování pravidelných národních, ale i mezinárodních konferencí.

Je velkou škodou, že na předních místech se neumístilo více zástupců ambulantní a následné péče, které představují nejvýznamnější složky našeho léčebného systému. Musíme to napravit alespoň administrativně. Nový výbor společnosti hned na své první schůzi schválil vytvoření permanentní pracovní skupiny zástupců všech složek psychiatrické péče, jejíž setkávání by se odehrávala paralelně se schůzemi výboru, nebo dokonce by se staly jejich součástí. To považuji za velmi významné. Bude záležet na jednotlivých profesních organizacích, aby do této skupiny vyslaly pracovité a spolehlivé zástupce.

Je dobře, že nově zvolení členové výboru jsou výrazně mladší, např. i ještě nedávní funkcionáři naší velmi aktivní sekce mladých psychiatrů. Považuji to za výraz touhy po změně a dalším rozvoji naší společnosti (stejně tak jako považuji zvolení „tradičních“ členů za výraz přání kontinuity a schválení dosavadního stylu a směru naší práce – tedy vyjádření určité spokojenosti).

Samozřejmě jsem zaslechl i kritiku naší činnosti. „Málo se pracuje, je třeba vše změnit“. Kritika je vždy žádoucí, často prospěšná a může vést ke zlepšení činnosti systému. Zajímavá je ale podle mého názoru ta skutečnost, že tyto kritiky zazněly především od těch členů, kteří sami udělali pro naši společnost velmi málo, nebo od těch, jejichž velké osobní ambice volební výsledky nenaplnily. Jsem přesvědčen, že v poslední době bylo uděláno mnoho, i když samozřejmě vždy může být uděláno více (ale také o hodně méně). Rád bych proto uvedl alespoň některé výsledky naší práce z poslední doby, které považuji za významné či úspěšné.

Jedním z hlavních úkolů naší společnosti je společenské prosazení našeho oboru a jeho alespoň částečná destigmatizace. Zorganizovali jsme proto několik setkání s našimi politiky – parlamentní seminář pod záštitou předsedy zdravotního výboru MUDr. Jaroslava Krákory, senátní seminář pod záštitou jeho předsedy MUDr. Přemysla Sobotky i za účasti vedoucích představitelů našich plátců. Národní konference ve Špindlerově Mlýně se staly již novou tradicí, kde se kromě velké části českých psychiatrů scházíme opět s našimi předními politiky (ministři vlády ČR, přední činovníci Parlamentu ČR), plátci (ředitel VZP), představiteli zahraničních odborných společností a dalšími osobnostmi. V Praze se uskutečnily Světová konference sociální psychiatrie pod záštitou primátora hlavního města Prahy Pavla Béma a 13. světová psychiatrická konference pod záštitou prezidenta Václava Klause za účasti asi 7000 odborníků. Obnovili jsme tradici česko-slovenských sjezdů (první na naší půdě se uskutečnil v r. 2007 v Brně, další zde bude v r. 2011). Zavádíme novou tradici – ve 4leté periodě setkání, jehož hlavní náplní je inovace standardů našeho oboru a klinických doporučení. První se uskutečnil tento listopad v Karlových Varech pod záštitou ministryně zdravotnictví. Zlepšili jsme též administrativní chod naší společnosti. Založili jsme naši servisní organizaci Česká psychiatrická společnost, o.s., podepsali jsme smlouvu se společností Guarant o asociovaném managementu. Toto nám umožnilo být v ekonomické oblasti flexibilnější a v některých oblastech zcela samostatnými. Po složitých jednáních s předsednictvem České lékařské společnosti jsme dosáhli žádoucího výsledku uspokojivého pro obě strany. Zůstáváme nadále členy ČLS, což považujeme za důležité a tohoto členství si vážíme. ČLS nám poskytla více pravomocí i fakticky uznala naše propojení s ČPS, o.s. Dohodli jsme se např., že od nového roku se budeme o vydávání našeho odborného časopisu starat sami prostřednictvím námi vybraného nakladatelství. Předseda společnosti má delegovanou pravomoc podepisovat určitý typ smluv sám. Pracujeme na nových standardech psychiatrické péče a po velmi náročných jednáních jsme inovovali koncepci našeho oboru. Vyhlásili jsme národní psychiatrický program, který zatím na ideatorní úrovni přijalo i Ministerstvo zdravotnictví ČR, které pro tento účel zřídilo mezirezortní pracovní skupinu. Vypracovali jsme nová pravidla pro postgraduální vzdělávání respektující nově vydané zákony. Jsme aktivními členy UEMS, máme zastoupení v orgánech Světové psychiatrické společnosti a dalších významných institucích. Úzce spolupracujeme s českou kanceláří WHO. V rámci českého předsednictví EU jsme iniciovali a podíleli se na organizaci celoevropského semináře za účasti vrcholových představitelů jak EU, tak jednotlivých zemí i odborných společností. Evropská doporučení budou publikována v našem časopise a budou českou vládou předložena i Evropské komisi. Pokladna společnosti je plná jako nikdy v minulosti, takže si můžeme dovolit vypisovat dále jak ceny pro nejlepší publikaci roku (Kuffnerova cena), tak nově každoročně cenu výboru pro mladé psychiatry. Mladším kolegům jsme opakovaně umožnili účast jak na zahraničních konferencích, tak na pražské světové konferenci. Díky všem našim aktivitám a tentokrát i úspěšnému lobování se nám podařilo do pojistného plánu našich pojišťoven pro obor psychiatrie na rok 2009 získat navíc několik set milionů.

Velmi postupně se nám daří rozvíjet naši spolupráci i mimo pouze lékařskou psychiatrii. Na konferenci v Karlových Varech poprvé odeznělo sympozium připravené psychiatrickými sestrami a uživateli psychiatrické péče. Navázali jsme dobré vztahy s Koalicí pro zdraví a snažíme se též sladit naše aktivity se společností Sympathea, českým zástupcem v Evropské federaci rodin duševně nemocných EUFAMI. Ti se také zúčastní naší konference.

Před 4 lety jsem prohlásil, že na další období již jako předseda kandidovat nehodlám. To jsem také splnil a žádnou kampaň jsem v tomto směru nedělal. Skutečně jsem pátral po někom, kdo by chtěl všechny tyto četné povinnosti převzít. Při osobních jednáních jsem se setkal s kontroverzní situací. Někteří odmítali a doporučovali mi, abych kandidoval sám. Jiní zřejmě byli ochotni funkci převzít, ale do běžících či blížících se projektů naší společnosti se ani náznakem nezapojili. Problém tedy byl, že na nového předsedu doopravdy nekandidoval nikdo. Žádné nové vize dalšího rozvoje společnosti se před volbami neobjevily. Po sečtení volebních hlasů jsem pak pouze respektoval vůli největšího počtu našich volitelům, kterým za jejich opakovanou důvěru velmi děkuji.

Chci dále podporovat inspirující a inovující aktivity naší relativně nově založené sekce mladých psychiatrů, které již vedly k tomu, že několik nových členů výboru společnosti bylo či je jejími aktivními členy. I proto jsem navrhl a prosadil na druhou nejvýznamnější funkci našeho výboru, vědeckého sekretáře, reprezentanta „mladých psychiatrů“. Pro chod naší společnosti bude velmi důležité v současné ekonomicko-společenské situaci zajistit dlouhodobou a bezproblémovou spolupráci s našimi servisními institucemi – Guarant International, s.r.o., a Česká psychiatrická společnost, o.s. Rád bych předal svoji funkci někomu, kdo bude mít lepší výchozí pozici, než jsme měli na počátku 90. let. Nový předseda by si o tuto funkci měl říci po strukturované volební kampani především výsledky skutečné práce pro naši společnost a pro českou psychiatrii, které bylo, je a bude vždy hodně.

Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.

Předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP