GYNEKOPATOLOGIE

GYNEKOPATOLOGIE

... invazivní dlaždicobuněčný karcinom může být imitován artefaktem spojeným s předchozími bioptickými vyšetřeními děložního hrdla – tzv. pseudoinvazí benigního dlaždicového epitelu

Konizace děložního hrdla prováděná vysokofrekvenční elektrickou kličkou (LLETZ – Large Loop Excision of the Transformation Zone) je běžně užívaným lékařským výkonem k diagnostice a léčbě dlaždicobuněčných i žlázových prekancerózních lézí a malých karcinomů. Patologové se ve své každodenní praxi často setkávají s artefakty, jejichž výskyt je spojený s výše uvedenou procedurou a které mohou výrazně zkomplikovat interpretaci histologického nálezu. Do této skupiny spadají především termické změny v okrajích konizátu, fragmentace materiálu, stržení povrchového epitelu, prsténčitá transformace stromálních buněk a v neposlední řadě i protažení jader dlaždicových a žlázových buněk, které imituje dysplastické změny.

Autoři publikace popisují další typ artefaktu, tzv. pseudoinvazi benigního dlaždicového epitelu, která vzniká nejspíše mechanickým zavlečením povrchového dlaždicového epitelu děložního hrdla do přilehlého subepiteliálního stromatu. Léze je navíc doprovázena stromální reakcí a může tak velmi sugestivně imitovat invazivní dlaždicobuněčný karcinom. Tento nález je možno pozorovat v histologických vyšetřeních děložního hrdla, kterým předcházel excizní výkon typu LLETZ anebo vzácněji punch biopsie transformační zóny. Autoři shromáždili celkem 6 případů od žen ve věku 25 až 45 let. Čtyři pacientky prodělaly v minulosti jednu nebo více konizací metodou LLETZ, další dvě pacientky podstoupily punch biopsie. U žádné ženy nebyl v iniciálním bioptickém vyšetření popsán invazivní karcinom, v 5 případech byla diagnostikována CIN III a v jednom případě byl nález negativní. Časový interval mezi první a poslední biopsií kolísal v intervalu 2 týdnů až 6 let. Ve všech případech autoři popsali v posledním histologickém vyšetření artefakt obdobného mikroskopického vzhledu. Pseudoinvazivní čepy dlaždicového epitelu s nepravidelnými okraji byly uloženy v subepiteliálním stromatu v maximální hloubce 2 mm. Dlaždicové buňky měly hypereozinofilní vzhled s objemnou eozinofilní cytoplazmou a jejich jádra nevykazovala výraznější atypie nebo mitotickou aktivitu. V okolí ložisek bylo edematózní nebo fibrotizované stroma převážně s lymfocytárním zánětlivým infiltrátem a místy s vícejadernými obrovskými buňkami. V polovině případů byl na periferii epitelových čepů zastižen retrakční artefakt a nález tak připomínal lymfangioinvazi. U třech pacientek autoři provedli imunohistochemické vyšetření, které podpořilo benigní původ afekce (p16 negativita a nízký MIB1 proliferační index). Možnost lymfangioinvaze byla v jednom případě s retrakčním artefaktem vyloučena imunohistochemickou negativitou antigenu CD31. U jedné pacientky, kdy byl interval mezi iniciální a následnou biopsií pouhé 2 týdny, autoři popsali přímé spojení pseudoinvazivních čepů s povrchovým dlaždicovým epitelem. Toto pozorování dle autorského týmu podporuje mechanickou teorii vzniku pseudoinvaze benigního dlaždicového epitelu jako komplikaci hojení po předchozím bioptickém výkonu.

V diferenciální diagnostice mezi invazivním dlaždicobuněčným karcinomem a benigní pseudoinvazí dlaždicového epitelu autoři doporučují zaměřit se na výskyt cytologických atypií a mitotické aktivity v suspektním ložisku a v neposlední řadě spoléhají na imunohistochemické stanovení antigenu p16 a proliferačního markeru MIB1, případně i na průkaz antigenu CD31 při podezření na nádorovou lymfangioinvazi.

Zde je však nutno připomenout, že v mikroinvazivních dlaždicobuněčných karcinomech děložního hrdla je jednou z diagnostických známek stromální invaze tzv. paradoxní maturace, kdy nemusí být cytologické atypie a mitotická aktivita v malém rozsahu invazivní komponenty přesvědčivě patrné. Proto se z mého pohledu jeví jako objektivnější a spolehlivější metodou k rozlišení pseudoinvaze od skutečné invaze hlavně imunohistochemické vyšetření.

Zdroj:

Boyle DP et al. Pseudoinvasion of benign squamous epithelium following cervical biopsy: a pseudoneoplastic phenomenon mimicking invasive squamous carcinoma. J Clin Pathol 2011; 64(12): 1093–1096.

– P. Škapa –