Profesor Koďousek oceněn Zlatou medailí ČLS JEP

Prof. MUDr. Rostislav Koďousek, DrSc. přišel po dvouletém působení na Ústavu patologie LF UK v Hradci Králové u profesora Fingerlanda v roce 1953 na olomoucký Ústav patologie, který v letech 1974–1994 ve funkci přednosty vedl, a zůstal mu věrný dodnes. Na LF UP v Olomouci založil prosperující Výzkumnou laboratoř histochemie, na jejíchž základech se v současnosti rozvíjí Laboratoř molekulární patologie. Ačkoli v minulém roce oslavil pětaosmdesátiny, zůstává stále aktivní nejen na poli vědeckém, ale pokračuje i v práci vysokoškolského učitele a vede oborovou radu doktorského studijního programu pro patologii a soudní lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Odborný záběr pana profesora je široký – ve více než 265 původních vědeckých pracích prokázal svůj entuziazmus pro vědeckou práci v celé řadě oblastí patologie, zejména se však zabýval obecnou etiologií a patogenezou, patologií infekčních onemocnění, ale i neuropatologií a metodikou histologických a histochemických technik - stal se autorem více než 30 prací popisujících a zavádějících nové metody v laboratoři (detekce glycidů, lipidů, enzymů či stopových prvků ve tkáních).

Byl dlouhé roky členem výboru Českých (dříve československých) patologů lékařské společnosti JEP a byl zakladatelem a předsedou Cytodiagnostické komise společnosti českých patologů.

Přínos práce prof. Koďouska byl mnohokrát oceněn – několikrát získal Cenu ministra zdravotnictví za mimořádně úspěšné řešení výzkumných projektů, byl oceněn Zlatou medailí UP za zásluhy. V minulém roce obdržel Cenu statutárního města Olomouce a u příležitosti 19. sjezdu českých a slovenských patologů v Olomouci mu byla udělena Zlatá medaile České lékařské společnosti J. E. Purkyně.

Jsme rádi, že můžeme kromě gratulace v našem časopise zveřejnit i poděkování a krátkou osobní reminiscenci oceněného prof. Koďouska.

-jz-

Vážení kolegové,

u příležitosti sjezdu patologů konaného v Olomouci dne 10. 11. 2011 jsem obdržel „Zlatou medaili České lékařské společnosti J. E. Purkyně“. Jsem velice potěšen tímto vysokým vyznamenáním, kterého se mi dostalo od vedení České lékařské společnosti. Toto ocenění považuji za projev uznání mojí dosavadní zdravotnické, vědecké a didakticko-pedagogické práce v oboru patologie trvající více než šest desetiletí s přínosem k prosperitě nejen Olomouckého ústavu, ale i patrného přínosu pro Společnost českých a slovenských patologů v povědomí zahraničních pracovišť a institucí.

Moje vědecké úspěchy byly kromě osobních aktivit, zejména v laboratorní medicíně, spojeny s podporou řady spolupracovníků, s nimiž jsem se během let setkal. Všem patří při této příležitosti vyslovit velký dík.

Dovolte mi ještě krátkou osobní reminiscenci.

Po mém navozeném odchodu z Hradeckého pracoviště Prof. Fingerlanda a přijetí na LF UP v Olomouci počátkem padesátých let minulého století jsem započal se soustavnými pracemi, v oné době rozvíjející se oblasti histochemie, která se na olomouckém ústavu patologie začala využívat v histopatologické diagnostice již tehdy za vedení Doc. Dr. Č. Dvořáčka, a soustavně se rozvíjela vysoce kvalifikovaným asistentem Dr. V. Delogem. Během let se mi podařilo založit na LF UP výzkumnou laboratoř histochemie, která se stala pro diagnostický provoz a výzkumnou práci ústavu metodickým centrem, a pro laboranty školícím pracovištěm. Tato výzkumná laboratoř byla též místem řady objevných prací, počínaje aplikací histochemie při studiu aktivit enzymů Krebsova cyklu na makroanatomických preparátech, s lézemi ischemického typu v mozku a u infarktu myokardu. Z dalších významnějších prací lze uvést například podíl na objevu bakteriálního etiologického agens u Whippleovy choroby. Světový ohlas pak získala práce o nové nosologické jednotce v medicíně – diseminované granulomatózní plicní Adiaspiromykóze u člověka.

Z mých organizačních přínosů bych jen připomenul dvě skutečnosti, za prvé, založení Cytodiagnostické sekce československé společnosti patologů (sjezd v Mostě 1960), a za druhé, osobní součinnost se zakládajícím výborem Československé histochemické společnosti ČSAV v Praze.

Měl jsem také velkou životní příležitost řídit po dvacet let Ústav patologie LF UP v Olomouci, kde jsem měl řadu spolehlivých pracovníků; všem jsem zavázán díkem za obětavou spolupráci. V mém pracovním zaměření byla mým trvalým vzorem osobnost Prof. Fingerlanda, Prof. Dr. G. Möbiuse a později také organizátorské práci Doc. Č. Dvořáčka. Děkuji rovněž současnému vedení Ústavu patologie, Prof. MUDr. Z. Kolářovi, CSc., za možnost dalšího pokračování mé práce. Nadále se ještě řídím heslem platným pro vědeckého pracovníka, to jest „nezačínat končit a nekončit začínat“.

Závěrem mi dovolte vyjádřit i sdílný názor, že veškerý vědecký pokrok se uskutečňuje na široké bázi výsledků práce předchozích generací. Přeji tedy i svým následovníkům v oblasti vědy, didakticko-pedagogické a zdravotnické práci plný zdar – tedy

“Salutem sequentibus”.

Rostislav Koďousek