Problematika výživy hospitalizovaných dětí
Problematika výživy hospitalizovaných dětí
Cíl práce:
Shrnutí moderních přístupů v oblasti výživy hospitalizovaných dětí z pohledu současných poznatkůa výsledků vlastních studií. Cíleně byl proto studován systém výživy, který je možné poskytnout nemocnýmdětským pacientům.Výsledky: Opakované hodnocení stavu výživy hospitalizovaných pacientů často ukázalo na významné odchylkyjejich nutričního stavu v závislosti na charakteru onemocnění. Svědčí to o tom, že v procesu diagnostiky a léčbydětských pacientů není věnována stavu výživy dostatečná pozornost. Studie z let 1997 - 1998 přinesla výsledkyzpůsobu nemocničního stravování dětí v ČR, rozdílů mezi menšími pracovišti a většími nemocnicemi. Ukázalanapříklad, že trend v posílení významu výživné diety ve FN Motol vzrostl z 0,1%v roce 1981 na 9,0%v roce 1997.V roce 2002 byla provedena studie stravovacích zvyklostí dětí, které byly hospitalizovány v dětské části FN Motol.Prokázala, že dvě třetiny dětí ještě v době plného zdraví odmítalo některou složku potravy. V době nemoci, ještěpřed přijetím do nemocnice, mělo v anamnéze 41,7 % dětí nechutenství, které plně přetrvávalo asi u 10 % i přihospitalizaci. Na základě zjišťovaných skutečností autor navrhuje zavést skórovací systém hodnocení nutričníhorizika hospitalizovaných pacientů podle převzatého a dále modifikovaného modelu z jiných studií. V závěru jsoushrnuty některé vlastní zkušenosti z pracoviště I. dětské kliniky z péče o výživu pacientů po propuštění z nemocničníhoošetřování. Zvláště je referováno o dlouhodobé domácí parenterální výživě, která je hlavní součástí léčbyněkterých závažných chronických onemocnění.
Klíčová slova:
nutriční anamnéza, nutriční stav, faktor nutričního rizika, nutriční intervence, dietní stravování,klinická výživa, domácí parenterální výživa
Nutritional Problems of Hospitalized Children
Objective:
To summarize modern approaches as regards nutrition of hospitalized children from the aspect ofpresent knowledge and results of the authors’ own investigation. The dietary system which can be provided tohospitalized children was therefore studied.Results: Repeated assessment of the nutritional status of hospitalized patients revealed frequently significantdeviations of their nutritional status in relation to their disease. This suggests that during the diagnostic andtherapeutic process of child patients adequate attention is not paid to the nutritional status. The investigation of1997 - 1998 provided results on the hospital diet of children in theCR and differences between smaller departmentsand larger hospitals. It revealed e.g. that the trend of promotion of the importance of a nutritious diet in the FacultyHospital Motol increased from 0.1% in 1981 to 9.0% in 1997. In 2002 an investigation of dietary habits of childrenhospitalized in the paediatric department of Motol hospital was made which proved that 2/3 of the children alreadywhen completely recovered refused some dietary constituents. At the time of their illness before admission tohospital 41.7% children had loss of appetite in their history and this persisted in ca 10% during hospitalization.Based on the assessed facts the author suggests to introduce a scoring system for evaluation of the nutritional riskof hospitalized patients according to an adopted and further modified model from other investigations. In theconclusion the author summarizes some of his own experience assembled at the First Paediatric Clinic withnutritional care of patients after discharge from hospital. Special attention is paid to long-term domiciliaryparenteral nutrition which is the main part of treatment of some serious chronic diseases.
Key words:
dietary history, nutritional status, factor of nutritional risk, nutritional intervention, therapeuticdiet, clinical nutrition, domiciliary parenteral nutrition
Autoři:
P. Tláskal
Působiště autorů:
Dětská poliklinika FN Motol, Prahavedoucí lékař MUDr. P. Tláskal, CSc. I. dětská klinika 2. LF UK a FN Motol, Prahapřednosta doc. MUDr. J. Janda, CSc.
Vyšlo v časopise:
Čes-slov Pediat 2003; (5): 304-309.
Kategorie:
Články
Souhrn
Cíl práce:
Shrnutí moderních přístupů v oblasti výživy hospitalizovaných dětí z pohledu současných poznatkůa výsledků vlastních studií. Cíleně byl proto studován systém výživy, který je možné poskytnout nemocnýmdětským pacientům.Výsledky: Opakované hodnocení stavu výživy hospitalizovaných pacientů často ukázalo na významné odchylkyjejich nutričního stavu v závislosti na charakteru onemocnění. Svědčí to o tom, že v procesu diagnostiky a léčbydětských pacientů není věnována stavu výživy dostatečná pozornost. Studie z let 1997 - 1998 přinesla výsledkyzpůsobu nemocničního stravování dětí v ČR, rozdílů mezi menšími pracovišti a většími nemocnicemi. Ukázalanapříklad, že trend v posílení významu výživné diety ve FN Motol vzrostl z 0,1%v roce 1981 na 9,0%v roce 1997.V roce 2002 byla provedena studie stravovacích zvyklostí dětí, které byly hospitalizovány v dětské části FN Motol.Prokázala, že dvě třetiny dětí ještě v době plného zdraví odmítalo některou složku potravy. V době nemoci, ještěpřed přijetím do nemocnice, mělo v anamnéze 41,7 % dětí nechutenství, které plně přetrvávalo asi u 10 % i přihospitalizaci. Na základě zjišťovaných skutečností autor navrhuje zavést skórovací systém hodnocení nutričníhorizika hospitalizovaných pacientů podle převzatého a dále modifikovaného modelu z jiných studií. V závěru jsoushrnuty některé vlastní zkušenosti z pracoviště I. dětské kliniky z péče o výživu pacientů po propuštění z nemocničníhoošetřování. Zvláště je referováno o dlouhodobé domácí parenterální výživě, která je hlavní součástí léčbyněkterých závažných chronických onemocnění.
Klíčová slova:
nutriční anamnéza, nutriční stav, faktor nutričního rizika, nutriční intervence, dietní stravování,klinická výživa, domácí parenterální výživa
Štítky
Neonatológia Pediatria Praktické lekárstvo pre deti a dorastČlánok vyšiel v časopise
Česko-slovenská pediatrie
2003 Číslo 5
- Gastroezofageální reflux a gastroezofageální refluxní onemocnění u kojenců a batolat
- Substitučná liečba imunoglobulínmi pri sekundárnej protilátkovej imunodeficiencii – konsenzus európskych expertov
Najčítanejšie v tomto čísle
- Septooptická dysplazie: morfologické, oftalmologické a endokrinnínálezy u 11 pacientů
- Biliární atrézie - incidence a výsledky léčby v České republice
- Protilátky proti Saccharomyces cerevisiae (ASCA) a protilátkyproti cytoplazmě neutrofilních leukocytů (ANCA) u dětí amladistvýchs nespecifickými zánětlivými střevními onemocněními
- Léčba chronického selhání ledvin u novorozenců, kojenců a batolat