Malina L. Antihistaminika a antimalarika v dermatologii. Praha: Maxdorf 2005. 82 stran. ISBN 80-7345-065-8
Vyšlo v časopise:
Vnitř Lék 2006; 52(2): 189
Kategorie:
Z odborné literatury
Tento třetí svazek edice Farmakoterapie pro praxi se stručnou formou zabývá antihistaminiky a antimalariky používanými v dermatologii.
Již v předmluvě editora je zdůrazněna klíčová úloha antihistaminik pro rozvoj farmakologického výzkumu i farmaceutického průmyslu. Je zde vzpomenut Daniel Bovet, tvůrce prvního antihistaminika Anterganu (1942) a nositel Nobelovy ceny za zásadní přínos k moderní farmakologii za rok 1957.
Antihistamika jsou v každodenní dermatologické praxi velmi často preskribována, po kortikoidech a lokálních antimykotických prostředcích nejčastěji. Jsou potřebná u chronických stavů a mohou se podílet na záchraně nemocných ohrožených na životě akutně probíhajícími alergickými reakcemi. Kromě znalostí mechanizmů jejich působení je však nutné osvojit si také znalost jejich interakcí s řadou jiných lékových skupin, jejich vedlejší účinky apod.
V části věnované antimalarikům zdůrazňuje autor jejich nezastupitelnost v léčbě některých vzácnějších dermatóz.
Nyní k vlastní publikaci. Výše uvedená problematika je popsána v 11 kapitolách, po úvodu jsou v kapitole druhé popsány vlastnosti a účinky histaminu a typy histaminových receptorů, kapitola třetí je věnována vlastním antihistaminikům a jejich dělení podle farmakologického působení, dále jejich chemickým a farmakologickým charakteristikám. Čtvrtá kapitola stručně pojednává o některých chorobách léčených antihistaminiky. V části Pruriginózní dermatózy je přece jen poněkud spekulativní zařazení psoriázy mezi tato onemocnění. Přínosné jsou další kapitoly věnované kontraindikacím a lékovým interakcím při celkovém podávání antihistaminik H1, stejně jako léčbě antihistaminiky H1 u dětí. Text je zde doplněn účelnou tabulkou s dávkováním. Závěrečná část věnovaná omylům při léčbě antihistaminiky mi svými dvěma větami připadá příliš stručná i na tento typ publikace.
Kapitoly 9 - 11 jsou věnovány antimalarikům. Je zde popsána jejich chemická struktura a nastíněny možné mechanizmy léčebných účinků. Následuje přehled chorob v dermatologii léčených antimalariky. Ve skupině zastoupené chronickým diskoidním erytematodem, chronickou polymorfní fotodermatózou a porphyria cutanea tarda jsou antimalarika v podstatě léky první volby. U dalších diagnóz, včetně některých nespecifických granulomů, jsou jen jednou z léčebných možností. Následuje poměrně obsáhlá část věnovaná nežádoucím účinkům antimalarik - včetně poruch zrakové ostrosti při jejich dlouhodobějším podávání.
V příručce je i 6 barevných ilustrací několika popsaných dermatóz. Je otázkou, zda tu nejsou spíše na úkor textové části.
Publikace vcelku splňuje požadavky na tento typ odborné literatury a může posloužit k rychlé rámcové orientaci v dané problematice.
doc. MUDr. Vladimír Vašků, CSc.
I. dermatovenerologická klinika LF MU a FN u sv. Anny
www.fnusa.cz
e-mail: vladimir.vasku@fnusa.cz
Doručeno do redakce: 3. 1. 2006
Štítky
Diabetológia Endokrinológia Interné lekárstvoČlánok vyšiel v časopise
Vnitřní lékařství
2006 Číslo 2
- Statinová intolerance
- Očkování proti virové hemoragické horečce Ebola experimentální vakcínou rVSVDG-ZEBOV-GP
- Co dělat při intoleranci statinů?
- Pleiotropní účinky statinů na kardiovaskulární systém
- DESATORO PRE PRAX: Aktuálne odporúčanie ESPEN pre nutričný manažment u pacientov s COVID-19
Najčítanejšie v tomto čísle
- Idiopatická komorová extrasystolie - katetrová ablace jako léčebná alternativa
- Klinické příznaky, diagnostika a terapie ortostatické intolerance - editorial
- Význam transezofageálnej echokardiografie v detekcii kardiogénnej a aortálnej embolizácie pri ložiskovej ischémii mozgu a tranzitórnych ischemických atakoch
- Je možné vyléčit typický flutter síní radiofrekvenční ablací do jedné hodiny?