Šlampa P, Soumarová R, Kocáková I et al. Konkomitantní chemoradioterapie solidních nádorů. Praha: Galén 2005. 167 stran. ISBN 80-7262-276-5.

Zhoubné nádory jsou v průmyslových zemích včetně České republiky na druhém místě v příčinách mortality hned za onemocněními kardiovaskulárními. Výsledky onkologické léčby se kontinuálně zlepšují, zcela výjimečně v podobě revolučních změn, mnohem častěji jako kumulace postupných dílčích kroků. Moderní onkologie je multidisciplinární obor a prohlubující se integrace jednotlivých léčebných modalit je jedním ze zdrojů snižování úmrtnosti na nádorová onemocnění a zlepšování kvality života onkologických pacientů.

V léčbě solidních tumorů rozhodující roli stále hraje adekvátní chirurgický výkon. Z nechirurgických metod onkologické léčby má zásadní význam radioterapie a chemoterapie. Do budoucna lze očekávat slibné výsledky od překotně se rozvíjející biologické léčby.

Radioterapie je léčbou lokoregionální, chemoterapie je léčbou systémovou, umožňující zasáhnout primární nádor, jeho regionální šíření i vzdálenou diseminaci. Některá cytostatika aplikovaná současně s radioterapií potencují protinádorový efekt ionizujícího záření. Toto zjištění spolu se zavedením méně toxických cytostatik s významným radiosenzibilizačním účinkem vedlo od 80. let 20. století k rychlému vývoji konkomitantní chemoradioterapie, která u řady nádorů zlepšila jejich kurabilitu, u jiných umožnila vyléčení se zachováním funkčního orgánu, bez nutnosti mutilujícího chirurgického výkonu.

Monografie doc. Pavla Šlampy a spoluautorů na 167 stánkách poskytuje čtenáři ucelený a logicky uspořádaný přehled o principech a klinickém využití konkomitantní chemoradioterapie. V obecné části se autoři zabývají interakcemi ionizujícího záření a cytostatik a teoriemi, které se pokoušejí vysvětit potenciaci účinku radioterapie chemoterapií. Pozornost je věnována dopadu konkomitantní chemoradioterapie na radiobiologii nádorů i zdravých tkání, se zvláštním zřetelem na akutní i pozdní toxicitu, která je výraznější v porovnání s konvenční samostatnou radioterapií a je daní za vyšší protinádorový efekt. V klinické praxi se užívají nejen látky, které zvyšují efekt záření na nádorovou tkáň, ale také látky, které selektivně chrání zdravé tkáně před vedlejšími účinky záření. Radioprotektivům je v monografii věnována speciální kapitola.

V další části se autoři podrobně věnují jednotlivým látkám s radiopotenciačním účinkem, mechanizmu jejich působení, farmakologii a vedlejším efektům. Speciální část monografie rozebírá indikace chemoradioterapie u jednotlivých nádorových onemocnění, používaná schémata, dávkování, výsledky a toxicitu. Tento díl monografie je nejrozsáhlejší, je zpracován podle principu medicíny založené na důkazech, s vyčerpávajícím množstvím odkazů na studie a publikované práce.

Konkomitantní chemoradioterapie se stala významným mezníkem v onkologii. Problematika je natolik závažná, že je dobře, že stala tématem samostatné monografie. Autorům se podařilo připravit pro čtenáře knihu odborně fundovanou, přitom čtivou, přehlednou a snadno využitelnou pro klinickou praxi. Lze ji plně doporučit ke studiu nejen radiačním a klinickým onkologům, ale všem lékařům, kteří léčí onkologické pacienty.

doc. MUDr. Jiří Petera, Ph.D.

předseda Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky ČLS JEP

Klinika onkologie a radioterapie LF UK a FN

www.fnhk.cz

e-mail: petera@fnhk.cz

Doručeno do redakce: 4. 1. 2006