Zásobení jodem a jodurie obyvatel v České republice v letech 1995–2016

Súhrn

Monitorování jodurie a saturace jodem patří mezi zásadní metody pro hodnocení efektivity a úrovně preventivních opatření k zamezení chorob z nedostatku jodu. V letech 1995–2016 byla provedena šetření jodurií různých populačních skupin obyvatel ČR. Posledně provedená šetření jodurie (roku 2015) u těhotných prokázala v optimálním rozmezí (150–300 µg/l) jen 37 % žen, v pásmu jodopenie bylo 27 %, z toho u 6 % se jednalo o závažnou jodopenii pod 50 µg/l. V souboru 3letých dětí v témže roce mělo jodurii v optimálním rozmezí (90–299 µg/l) 57 % vyšetřených, nadměrnou jodurii (v rozmezí 300–499 µg/l) 24 % a excesivní saturaci nad 500 µg/l celkem 8 % dětí. Sledovaný soubor seniorů ve věku 60–75 let vyhovuje parametrům pro udržitelnost eliminace nedostatku jodu Mezinárodní komise pro řešení poruch z nedostatku jodu (International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders – ICCIDD, poradní instituce Světové zdravotnické organizace – WHO), neboť pouze 9 % sledovaných má jodurii < 100 μg/l a jodurii < 50 μg/l neměl žádný respondent. Hlavními problémy současné doby jsou opatření pro ustálení obsahu jodu v mléce a zajištění optimální saturace jodem u těhotných a kojících žen. Trvalou ambicí Mezi­resortní komise pro řešení jodového deficitu (MKJD) při Státním zdravotním ústavu v Praze je snížit, resp. eliminovat onemocnění z nedostatku ev. nadbytku jodu, neboť jsou prokazatelně preventabilní, a dosáhnout u co největšího počtu obyvatel jodurie v rozmezí 100–300 μg/l, tedy adekvátního přívodu jodu, medián jodurií by neměl překročit hodnotu 300 μg/l.

Klíčová slova:
jodový deficit – jodurie – zásobení jodem

Úvod

Monitorování jodurie a saturace jodem patří mezi zásadní metody pro hodnocení efektivity a úrovně preventivních opatření k zamezení chorob z nedostatku jodu. Umožní zodpovědným institucím operativně reagovat na aktuální situaci, usměrňovat opatření a nástroje k regulaci obsahu jodu v jeho potravních zdrojích a tomu odpovídající výživová doporučení. Výsledky sledování slouží také ICCIDD WHO ke srovnávání stavu v různých zemích. Jako žádoucí se jeví také v souvislosti s hodnocením dietární expozice [1]. Systémové řešení jodového deficitu v soudobém pojetí existuje v České republice 20 let a jeho garantem je Meziresortní komise pro řešení jodového deficitu (MKJD) při Státním zdravotním ústavu (SZÚ) v Praze.

Metodika

V letech 1995–2016 byla provedena šetření jodurií různých populačních skupin obyvatel ČR. Vzorky středního proudu první ranní moči byly uchovávány vždy při teplotě -20 °C a soubory v letech 2000–2015 byly analyzovány akreditovanou laboratoří metodou ICP-MS (hmotnostní spektrometrie s induktivně vázanou plazmou). Součástí šetření byl dotazník zjišťující kvalitativně expozici potravním zdrojům jodu respondenta, abychom mohli ozřejmit případné excesivní hodnoty.

Respondenti byli zařazováni do studií na základě dobrovolnosti a informovaného souhlasu s podrobnými instrukcemi o odběru, uchovávání a způsobu doručení vzorků. Respondenti, kteří projevili zájem, byli s výsledky seznámeni včetně zhodnocení a vyplývajícího doporučení. S daty bylo nakládáno v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů. Počet vyšetřených byl dán především finančními možnostmi pokrýt laboratorní vyšetření. Sběr biologického materiálu a dat prováděli pracovníci hygienické služby, zdravotního ústavu a dislokovaných pracovišť SZÚ Praha, jak procházela hygienická služba reorganizacemi, vždy však dle jednotné metodiky. Vyhodnocení bylo provedeno dle kritérií ICCIDD WHO [2].

Výsledky

Studie souboru 218 těhotných žen v 1. trimestru z 6 oblastí ČR (z Ostravy 55, Brna 40, Jihlavy 25, Středočeského kraje a města Prahy 43, Liberce 20, Plzně 35 respondentek) byla provedena v letech 2014–2015 u žen, u kterých bylo právě potvrzeno těhotenství a které byly ochotny respondovat při následné těhotenské prohlídce.

Ke zhodnocení výsledků byla použita kritéria WHO ICCIDD pro těhotné ženy (tab. 1).

Denní doporučená dávka jodu je dle WHO pro těhotné ženy 250 μg.

Výsledky nejsou, vzhledem k důležitosti dostatečné saturace jodem v tomto období, příznivé, jak dokumentuje tab. 2.

Medián hodnot jodurie u sledovaného souboru činil 151 µg/l, průměrná hodnota 184 µg/l, směrodatná odchylka 152 (tab. 5). Nejnižší stanovená hodnota jodurie 17,3 µg/l, nejvyšší naměřená hodnota 1 070,3 µg/l. Pouze 46 % těhotných žen má zásobení jodem dostatečné. Méně než polovina vyšetřených žen (37 %) měla jod­urii v optimálním rozmezí 150–299 µg/l. Podíl žen s nadměrnou jodurií v rozmezí 300–499 µg/l byl 9 % a s excesivní saturací nad 500 µg/l celkem 4 % těhotných žen. Nedostatečné zásobení jodem vykazuje celkem 50 % žen, z toho 28 % závažnou až těžkou jodopenii, resp. nedostatek. Jod pro plod je pak uhrazován na úkor potřeb těla matky, což může manifestovat výskyt těhotenské strumy, zbytnění štítné žlázy.

Soubor sledovaných těhotných žen v 1. trimestru nevyhovuje ani požadavku pro udržitelnost eliminace nedostatku jodu dle WHO požadující jodurii pod 100 µg/l u méně než 20 % sledované populace, neboť jodurii pod 100 µg/l vykazuje 28 % sledovaných žen.

Studie souboru 578 dětí ve věku 10–12 let v 11 okres ČR v roce 2001. Saturace sledovaných souborů byla překvapivě vysoká s poměrně velkými regionální rozdíly. Mediánová hodnota jodurie tohoto souboru činila 306 μg/l, průměrná jodurie činila 329 μg/l (tab. 3).

Studie souboru 100 dětí ve věku 7–10 let (z Ostravy 80, 20 z Mníšku pod Brdy) v roce 2007. Medián hodnot jodurií u sledovaného souboru činí 277 μg/l, průměrná hodnota 299 μg/l, směrodatná odchylka 132. Nejnižší stanovená hodnota jodurie činila 80 μg/l, nejvyšší naměřená hodnota 878 μg/l. Přívod jodu je dle kritérií WHO UNICEF ICCIDD [2] pro epidemiologické hodnocení adekvátnosti přívodu jodu pro sledovaný soubor nedostatečný u 5 % respondentů, 15 % má přívod jodu adekvátní, více než adekvátní 36 %, nadměrný přívod jodu 44 %. Sledovaný soubor vyhovuje parametrům ICCIDD WHO pro udržitelnost eliminace nedostatku jodu, neboť pouze 5 % sledovaných dětí má jodurii menší než 100 μg/l a jodurii pod 50 μg/l nemělo žádné dítě. Medián hodnot jodurií je pod požadovanou hranicí 300 μg/l (tab. 3).

Studie souboru 314 dětí (148 děvčat, 166 chlapců) ve věku 3 let z 6 oblastí ČR (z Ostravy 61, Brna 60, Jihlavy 43, Středočeského kraje a města Prahy 81, Liberce 40, Plzně 29 probíhala v období od října roku 2014 do března roku 2015 ve spolupráci s pediatry v rámci preventivních prohlídek. Ke zhodnocení výsledků vyšetření byla použita kritéria jodurie dle ICCIDD WHO (tab. 4).

Denní doporučená dávka jodu pro děti do 5 let činí 90 µg. Medián hodnot jodurie u sledovaného souboru činí 240 µg/l, průměrná hodnota 281 µg/l, směrodatná odchylka 250. Nejnižší stanovená hodnota jodurie je pak 5,8 µg/l, nejvyšší naměřená hodnota 2 277,2 µg/l. Více než polovina vyšetřených dětí (57 %) měla jodurii v optimálním rozmezí (90–299 µg/l). Podíl dětí s nadměrnou jodurií v rozmezí 300–499 µg/l byl 24 % a s excesivní saturací nad 500 µg/l celkem 8 % dětí, zřejmě jako důsledek kombinace více bohatých zdrojů jodu ve stravě ve dnech před odběrem vzorku moči. 7 % však vykazuje saturaci nedostatečnou, 4 % pak závažný nedostatek (tab. 5). Sledovaný soubor vyhovuje parametrům ICCIDD WHO pro udržitelnost eliminace nedostatku jodu.

Studie souboru 300 dětí ve věku 11–12 let ze 6 oblastí ČR (Ostravy, Brna, Jihlavy, Liberce, Prahy, Plzně) probíhala v letech 2012–2013. Medián hodnot jodurií u sledovaného souboru činí 252 μg/l, průměrná hodnota 281 μg/l. Nejnižší stanovená hodnota jodurie činila 37 μg/l, nejvyšší naměřená hodnota 1 032 μg/l. Hodnoty nad 500 μg/l překračovaly vzorky moči 20 dětí. Jodurie svědčící pro lehkou jodopenii (50–99 μg/l) mělo 11 dětí, 3 děti (2 dívky, 1 hoch) vykazovaly jodurie v kategorii pro závažnou jodopenii (20–49), v kategorii těžké jodopenie nebyl ani jeden výsledek, normální saturaci má 58 % dětí souboru, 38 % nadměrnou. Dle kritérií WHO/UNICEF/ICCIDD pro epidemiologické hodnocení adekvátnosti přívodu jodu se u sledovaného souboru v riziku lehké jodopenie nachází 11 dětí, tj. 3 %, závažné jodopenie 3 děti, tj. 1 %. Žádné dítě ze sledovaného souboru nemělo jodurii vykazující riziko těžké jodopenie, normální saturaci má 172 dětí, tj. 58 % a nadměrnou saturaci vykazuje 114 dětí, tj. 38 % (tab. 3). Sledovaný soubor vyhovuje parametrům ICCIDD WHO pro udržitelnost eliminace nedostatku jodu, neboť pouze 3 % sledovaných dětí mají jodurii < 100 μg/ l a jodurii < 50 μg/l měly 3 děti, tj. 1 %. Medián hodnot jodurií 252 μg/l je pod požadovanou hranicí 300 μg/l (tab. 3).

Studie souboru 100 seniorů (50 žen, 50 mužů) ve věku 60–75 let v roce 2007. Medián jodurie souboru seniorů činil 185 μg/l, průměrná hodnota 199 μg/l, směrodatná odchylka 88. Hodnoty jodurie nad 500 μg/l nedosáhl žádný z respondentů. Sledovaný soubor vyhovuje parametrům ICCIDD WHO pro udržitelnost eliminace nedostatku jodu, neboť pouze 9 % sledovaných má jod­urii < 100 μg/ l a jodurii < 50 μg/l neměl žádný respondent. Medián hodnot jodurií je pod požadovanou hranicí 300 μg/l.

Diskuse

Sledovaný soubor dětí v roce 2007 má 1,5krát vyšší počet respondentů, kteří jsou v kategorii adekvátního přívodu jodu a má menší zastoupení dětí s jodurií > 200 μg/l než soubor dětí vyšetřený v roce 2001 (tab. 3).

Medián souboru dětí z let 2012–2013 je výrazně nižší -252 μg/l, taktéž průměrná hodnota jodurie je výrazně nižší – 281 μg/l. Soubor z let 2012–2013 má o 14 % vyšší počet respondentů, kteří jsou v kategorii adekvátního přívodu jodu, a má o 14 % menší zastoupení nadměrné saturace, resp. nadměrných jodurií > 300 μg/l. Doporučení ICCIDD WHO [2] udává, že hodnota mediánu jodurie do 300 μg/l v prostředí, v němž je zavedena jodace soli více než 10 let, by neměla znamenat možnost vedlejších zdravotních efektů minimálně u populace, která adekvátně používá jodovanou sůl. V ČR používá sůl s jodem 98 % z 504 dotazovaných domácností.

Tolerovatelný horní limit pro přívod jodu (UL – upper level – tolerable upper intake level), navržený WHO, činí 1 mg/den. V zemích s dlouhodobým deficitem jodu by neměl denní přívod přesáhnout 500 μg/den, aby se zabránilo hypertyreoidizmu. Dle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin EFSA (European Food Safety Autority) není derivovaný UL práh toxický a ani krátkodobé překročení této hodnoty nepředstavuje významné riziko pro jednotlivce. Není však jasné, jaká bezpečná hodnota by měla být doporučena pro jedince senzitivní na jod [1].

O nežádoucích účincích dlouho trvajícího vysokého příjmu jodu u dětí není mnoho informací. Dle šetření v mezinárodním vzorku dětí 6–12letých (n = 3 319) z 5 kontinentů s příjmem jodu dostatečným ž nadměrným byl sonograficky měřen volum štítné žlázy a jodurie. Chronický příjem jodu ve zhruba 2násobné než doporučené dávce zjištěné podle jodurie 300–500 μg/l nezvýšil u sledovaných děti volum štítné žlázy. Naproti tomu při jodurii > 500 μg/l docházelo ke zvýšení volumu štítné žlázy, což je projevem nežádoucích účinků chronicky nadměrného příjmu jodu [3].

Přívod jodu sledovaných populačních skupin odpovídá současnému obsahu jodu v potravních zdrojích a způsobu stravování. Děti mají relativně vyšší spotřebu potravy. Pro děti i seniorskou populaci jsou mléko a mléčné výrobky velmi významným zdrojem jodu jednak pro současné hodnoty obsahu jodu v mléce a mléčných výrobcích, jednak pro jejich četnost ve spotřebním koši. U dětí, které mají vyšší mediánové hodnoty jodurie než soubor seniorů, se zřejmě uplatňuje také výše spotřeby potravin s významným obsahem soli (s obsahem jodu) – vyšší spotřeba průmyslově vyrobených pokrmů, polotovary (convenience food), slané trvanlivé pečivo, chipsy apod. U vyšších jodurií se může uplatňovat užívání potravních doplňků, které vedle vitaminů a minerálních látek obsahují také jod.

Z výsledku sledování jodurie těhotných žen vyplývá, že potravní zdroje jodu nestačí pro dvojnásobně zvýšený nárok na jod v době těhotenství a kojení, a proto je žádoucí suplementace doplňky stravy určenými pro těhotné a kojící ženy, které mimo další důležité suplementy obsahují také jod. O důležitosti jejich zařazení jako doplňku stravy by měly být tyto ženy informovány svými gynekology, při kojení pak také pediatry.

Závěr

V současné době hodnotíme mléko jako velmi dobrý zdroj jodu, uplatňuje se také výše spotřeby potravin s významným obsahem soli (s obsahem jodu) a u vyšších jodurií zřejmě také současně konzum potravních doplňků (multivitaminových, multiminerálních), které vedle vitaminů a minerálních látek obsahují také jod.

Výsledky sledování opravňují ke kontrole a usměrňování obsahu jodu v mléce, resp. jeho snížení, stejně tak jako k informační kampani o problematice nadužívání potravních doplňků a multivitaminových a minerálních přípravků. V tomto kontextu s obsahem jodu a obecně ke snížení spotřeby potravin s vyšším obsahem soli. U těhotných a kojících žen pak k opatřením k zajištění jejich optimální saturace jodem.

Protože lidská společnost prochází neustálými změnami, mění se socioekonomické podmínky i způsob života lidí, včetně stravovacích návyků, a proto také problematika přísunu jodu vyžaduje stálou pozornost a sledování. Cílem dalšího postupu by pak mělo být dosáhnout u co největšího počtu obyvatel jodurie v rozmezí 100–99 μg/l, resp. 100–300 ug/l, tedy adekvátního přívodu jodu, medián jodurie souboru by neměl překročit hodnotu 300 ug/l.

Za poskytnutí finančního zajištění laboratorních analýz děkujeme společnosti Danone (soubor dětí 2001 a 2007) a společnosti Merck (soubor seniorů a těhotných 20014/15).

Děkujeme kolegům z regionálních pracovišť SZÚ, vedení zúčastněných základních škol a ambulancí pediatrických pracovišť při zajištění vzorků biologického materiálu.

Ostatní uvedené studie byly podpořeny MZ ČR v rámci Projektu podpory zdraví a IGA ČR (soubor dětí z roku 2001).

MUDr. Lydie Ryšavá, Ph.D.

rysava.szu@centrum.cz

Státní zdravotní ústav, Praha

www.szu.cz

Doručeno do redakce 1. 9. 2016

Přijato po recenzi 14. 9. 2016