Analgosedace u endovaskulárních embolizací intrakraniálnícharteriovenózních malformací

První část článku uvádí charakteristiku intrakraniálních arteriovenózních malformací (AVM), současné možnosti léčby a specifické požadavkykladené na vedení anestezie a analgosedace při léčbě endovaskulárních embolizací. Požadavkem na analgosedaci je rychle se měnící hloubka sedacez důvodu nutnosti navázat kontakt a kooperaci s nemocným v určitých fázích výkonu, s cílem provést funkční testy před podáním embolizační látkya vyřazením AVM z cirkulace. Druhá část článku uvádí vlastní zkušenosti s různými způsoby vedení analgosedace u 75 případů endovaskulárníchembolizací. Preferováno je vedení analgosedace kombinací fentanylu s midazolamem a bolusovým podáním propofolu, což zajišťuje dostatečnouanalgezii, rychle se měnící hloubku sedace při zachování kardiovaskulární stability a dostatečné spontánní ventilace.

Klíčová slova:
arteriovenózní malformace –⁠ analgosedace –⁠ methohexitalový test

Analgosedation for Endovascular Embolization of Intracranial Arteriovenous Malformations

The introductory part of the paper reviews the characteristics of intracranial arteriovenous malformations (AVM), current treatment options andspecific features of anesthesia and analgosedation for their treatment with endovascular embolization The sedation must be very flexible, since itsdepth has to be changed rapidly to allow for contact and cooperation with a patient to perform function tests before embolization procedure isaccomplished, discarding AVM from circulation. The other part of the paper reviews the authors’ own experience with analgosedation in 75 cases ofendovascular embolization. Analgosedation is preferentially achieved by combination of fentanyl and midazolam, with bolus doses of propofol. Thisstrategy allows for adequate analgesia, rapidly changing depth of sedation while maintaining cardiovascular stability and adequate spontaneousventilation.

Key words:
arterivenous malformations –⁠ analgosedation –⁠ methohexital test

Autoři: J. Schreiberová; V. Bašta; A. Krajina ^*
Působiště autorů: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Fakultní nemocnice Hradec Králové, přednosta MUDr. Vladimír Černý, PhD., FCCM
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., , 2000, č. 4, s. 149-151
Kategorie: Články