Aktivní stárnutí v obcích ČR

Súhrn

Článek popisuje okolnosti vzniku publikace „Bedekr aktivního stárnutí aneb Jak se orientovat v krajině aktivního stárnutí a dlouhodobé péče – průvodce pro občany a samosprávy“, která vznikla v rámci projektu, který ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a vídeňským Centrem pro sociální politiku a výzkum realizují spolupracovníci Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Cílem projektu je podpořit aktivní a zdravé stárnutí na místní úrovni a poskytování služeb dlouhodobé péče v obcích a zapojení občanů a zainteresovaných organizací a subjektů v obci. Na základě odborných analýz, výzkumů a šetření v obcích u nás i zahraničí jsou shrnuty hlavní poznatky, trendy a inspirující příklady z praxe z různých měst v klíčových oblastech života ve městě, jako je komunikace a účast na správě města, bydlení, bezbariérovost prostředí, dopravní obslužnost, sportovní a pohybové aktivity, dobrovolnictví, vzdělávání, informační technologie, a v oblasti dlouhodobé péče, včetně definice a přiblížení základních pojmů, principů a služeb, jako je identifikace potřeb dlouhodobé péče v obci, funkční hodnocení, provázanost a kontinuita služeb a case management a zajištění různých druhů služeb dlouhodobé péče. Článek ukazuje, proč jsou města tak důležitá a zdůrazňuje roli a odpovědnost samospráv v oblasti podpory zdraví, aktivního stárnutí a zajištění dlouhodobé péče.

Klíčová slova:
rozvoj obce – místní politika – aktivní stárnutí – podpora zdraví – dlouhodobá péče – plánování služeb – demografické stárnutí

Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé FHS UK (CELLO-ILC) s partnerskou účastí Ministerstva zdravotnictví České republiky v současnosti realizuje projekt „Nový rámec politiky pro aktivní, zdravé a důstojné stárnutí a poskytování zdravotních služeb a služeb dlouhodobé péče“ (zkráceně FRAM, viz www.framprojekt.eu). V rámci tohoto projektu vznikl mimo jiné „Bedekr aktivního stárnutí aneb Jak se orientovat v krajině aktivního stárnutí a dlouhodobé péče – průvodce pro občany a samosprávy“. Uvedená publikace vyšla na počátku července 2013 v tištěné verzi a od září 2013 bude k dispozici také v elektronické verzi na stránkách projektu a CELLO-ILC (www.cello-ilc.cz). Cílem této publikace i projektu je pomoci obcím a městům, stejně jako jejich občanům, orientovat se v široké škále možností podpory aktivního a zdravého života, poskytnout jim inspiraci, podpořit vzájemnou komunikací a sdílení zkušeností a vytvoření nebo rozšíření spektra služeb pro starší osoby se sníženou soběstačností a potřebou kvalifikované dlouhodobé péče.

Publikace vychází ze sekundární analýzy dostupné literatury, výzkumů a terénního šetření v obcích v České republice i zahraničí. Výchozím přístupem pro projekt a zpracování publikace byl tzv. translační výzkum, tj. snaha o přenesení teoretických konceptů a výsledků výzkumu do praxe, místní politiky a reálného života. Materiál zahrnuje klíčové oblasti života ve městě, jako je například komunikace a účast na správě města, bydlení, bezba-riérovost prostředí, dopravní obslužnost, sportovní a pohybové aktivity, dobrovolnictví, vzdělávání, informační technologie, identifikace potřeb dlouhodobé péče v obci, funkční hodnocení, provázanost a kontinuita služeb a case management a zajištění služeb dlouhodobé péče (pobytové, domácí atd.). Pro každé z těchto témat jsou shrnuty hlavní trendy a představeny inspirující příklady z praxe z různých měst. V rámci projektu také probíhají semináře v jednotlivých krajích pro zástupce obcí, odborné veřejnosti a další zájemce. Semináře poskytují prostor pro diskusi, získání zpětné vazby a navázání spolupráce různých osob a subjektů v daných lokalitách a městech.

Proč jsou města tak důležitá?

Aniž bychom si to často příliš uvědomovali, obce vytvářejí pro náš život důležitý rámec, a to nejen různými službami, ale i neformální občanskou aktivitou, a mají významný vliv na utváření prostředí, ve kterém žijeme. Spjatost s obcí je vnímána různě v odlišných situacích a etapách života. Ve vyšším věku lidé přestávají z obce dojíždět za prací a více času tráví v místě svého bydliště. S tím je spojena řada formálních a neformálních vztahů: k obci ve formě participace na veřejném životě, účastí v místních spolcích, osobními aktivitami a iniciativami. Spjatost a závislost na obecních zdrojích bývá akcentována v případě zhoršeného zdravotního stavu, který přináší určitá omezení, včetně neschopnosti nadále řídit motorové vozidlo, nebo dokonce takové zhoršení soběstačnosti, kdy člověk potřebuje pomoc v běžných denních aktivitách. Obce významně ovlivňují podmínky a kvalitu prostředí, života lidí i péče. V některých zemích je tento úzký vztah obce a obyvatele stanoven přímo v legislativě. Například v Dánsku jsou všechny obce ze zákona povinny zajišťovat podmínky a péči pro své starší občany a další skupiny osob.

Podle Sčítání 2011 více než dvě třetiny seniorů žijí v obcích do 50 tis. obyvatel a téměř jedna čtvrtina seniorů žije ve městech nad 100 tis. obyvatel. Zhruba 10 % seniorů žije v obci o velikosti 50–99 tis. obyvatel. Z tabulky je patrné, že senioři bydlí zejména v obcích a městech do 50 tisíc obyvatel.

Počet seniorů v uplynulých letech významně rostl a bude růst i nadále. Od roku 2001 přibylo více než 234 tis. osob ve věku 65 a více let, z toho mužů o 121 tis. (o 22 %) a žen o 113 tis. (o 13 %). Celkem v ČR ke dni sčítání žilo více než 1,64 mil. osob ve věku 65 a více let (60 % žen), více než 697 tis. osobve věku 75 a více let (65 % žen) a téměř 155 tisíc osob ve věku85 a více let (72 % žen). Počet osob ve věku 95 a více let se téměř zdvojnásobil na celkem 6 051 a počet stoletých a starších osob téměř ztrojnásobil na 530 osob (poměr mužů a žen v těchto nejvyšších věkových kategoriích je 1:4).

Požadavky a infrastruktura ve velkoměstech se samozřejmě významně liší. V České republice žije ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie relativně hodně lidí v malých obcích do jednoho tisíce obyvatel. Těchto obcí je téměř 5 tisíc (téměř 80 % počtu všech obcí) a žije v nich cca 17 % obyvatel České republiky. V řadě obcí nejsou dostupné žádné profesionální služby dlouhodobé péče a některé obce v rámci šetření dokonce prohlásily, že takoví lidé u nás nežijí. Proto jsme vytvořili pracovní kalkulátor potřeby dlouhodobé péče, který na základě přepočtu průměrné hodnoty ukazatele v České republice a počtu obyvatel v dané obci umožňuje odhadnout např. počet osob ve věku nad 65 a 80 a více let, odhad počtu příjemců s příspěvkem na péči, počet držitelů ZTP a průměrnou hodnotu osob s demencí (potřeby neformální péče a/nebo sociálních a zdravotních služeb). Umožňuje tak srovnání s průměrem v ČR (pokud má obec vlastní údaje) a současně poskytuje informace, s nimiž se dá v rámci strategických a komunitních plánů obcí dále pracovat. Přesnost odhadu závisí na míře variability daného ukazatele v území (odchylky od průměru v ČR). Tento orientační nástroj ale poskytuje rychlou informaci a odhad a ukazuje, že lidé, potřebující zájem obce a případně její služby a formy podpory, určitě existují. Kalkulátor je v aktivní formě taktéž dostupný na webových stránkách projektu.

Podpora zdraví a dostupnost dlouhodobé péče – klíčová role samosprávy města

Obecně však v České republice převládají tendence podporu zdraví ve stáří podceňovat. Právě ve stáří je však podpora „funkčního“ zdraví a prevence nesoběstačnosti klíčová. Jedná se tedy o prevenci vedoucí k oddálení potřeby dlouhodobé péče a nákladnějších forem zdravotních a sociálních služeb, zejména pobytových forem a dlouhodobé komplexní ošetřovatelské péče. Hlavním smyslem však je zachování dobré kvality života až do pozdního věku. Světová zdravotnická organizace – WHO (2002) vymezila zdravé stárnutí jako „proces optimalizace příležitostí pro zdraví, participaci a bezpečí s cílem zvýšení kvality života v průběhu stárnutí“ . Cílem zdravého stárnutí je prodloužení zdravého života v souladu s hodnotami jedince, jeho způsobem života a v jeho vlastním prostředí.

Správnou a včasnou zdravotní či jinou intervencí je zpravidla možné zabránit vzniku dlouhodobé nesoběstačnosti. Včasné a přiměřené léčení a dostatečná rehabilitace jsou proto u geriatrických i jinak křehkých pacientů velmi důležité. Pokud zanedbáme čas, kdy jsou léčení a rehabilitace nejefektivnější, nastanou zpravidla nevratné následky nebo bude trvat velice dlouho, než se intenzivní léčbou a rehabilitací vrátí funkční stav pacienta do původní úrovně. Proto je tak důležité zajistit včasnou a průběžnou diagnostiku, dostupnost kvalitní akutní geriatrické péče a funkční hodnocení zdravotního stavu.

Dlouhodobá péče je zásadně důležitou otázkou pro obce, neboť podle mezinárodních zkušeností jsou to právě obce a obecní instituce, pracovníci a mechanismy, kdo mohou zajistit dostupnou a koordinovanou péči a včasnou identifikaci potřeb obyvatel žijících na jejich území. Uvedený projekt a publikace představují efektivní rámec dlouhodobé péče, který je doplněn o příklady z praxe měst, která byla v rámci projektu navštívena, nejen u nás ale i v zahraničí (v Dánsku a Rakousku). Vlivy jednotlivých onemocnění, jak ukazují příklady uvedené v publikaci, mají na soběstačnost různý dopad na různých funkčních úrovních. Léčba akutních onemocnění propojená s včasnou péčí a rehabilitací umožňuje, že se senior v roli pacienta může navrátit do svého domova. Stejně tak, pokud pečuje rodina a má podporu ze strany obce (ví, jak pečovat a přitom se zcela nevyčerpat a nezničit si vlastní zdraví), dalších místních provázaných služeb jako jsou denní centra, pečovatelská služba anebo domácí zdravotní péče, senior s omezenou soběstačností může žít doma podstatně déle.

Důležitou podporou pro setrvání seniorů v domácím prostředí jsou také informační technologie a jejich využívání, jednak jako prevence izolace a osamělosti, ale především jako pomoc při náhlých událostech a zdroj pocitu bezpečí. Individualizaci a koordinaci služeb a péče (podle dobré praxe v zahraničí) zajišťuje „case manažer“. V severských zemích i v Nizozemí je tato role běžná i díky podpoře pojišťoven: nejenže zvyšuje kvalitu a efektivitu služeb, ale také ušetří vynaložené finanční prostředky. Pro obce a hlavně osoby potřebující dlouhodobou péči, které v nich žijí, mohou být „case manažeři“ významnou podporou a pomocí jako odborní poradci a informátoři v rámci poskytování služeb, ale i hodnocení kvality a jejich plánování.

Závěr

Bedekr se snaží podpořit obce a města, aby byla co nejvíce přátelská ke svým seniorům. Stárnutí je proces, který začíná zrozením člověka. Stáří je součástí každého života a způsob, jakým ho prožijeme, je odrazem kultury naší země, města i obce. Průvodce nabízí seznámení se zajímavými zkušenostmi, dobrou praxí u nás a v zahraničí. V rámci konference, workshopů a webového portálu nabízí prostor pro diskusi.

Projekt FRAM je podporován Evropskou unií z programu pro zaměstnanost a sociální solidaritu – Progress (2007–2013). Tento program provádí Evropská komise. Jeho účelem je finančně podporovat plnění cílů Evropské unie v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a rovných příležitostí, a přispívat tak k naplňování cílů strategie Evropa 2020v uvedené oblasti. Tento sedmiletý program je zacílen na všechny zúčastněné strany, které mohou pomoci při vytváření vhodných a účinných právních předpisů a politik v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcív celé EU-27, ESVO/EHP a v kandidátských zemích pro členství v EUa zemích usilujících o status kandidátské země.

Mgr. Olga Starostová¹

Mgr. Radka Vepřková¹

doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.^1,2

Mgr. Petr Wija, Ph.D.¹

¹CELLO FHS UK, Praha

²Gerontologické centrum, Praha

Mgr. Olga Starostová

e-mail.: svaroh@volny.cz

Pracuje jako socioložka věnující se prevenci a evaluaci v oblasti veřejného zdraví (CEPROS o.p.s.) a výzkumu v oblasti kvality služeb pro seniory (CELLO FHS UK). Na FHS UK seznamuje studenty s využitím akčního výzkumu v obou zmíněných oblastech.