Sociální práce na geriatrickém pracovišti

Souhrn

Sociální práce na geriatrickém pracovišti jak v akutní, tak následné i dlouhodobé péči by měla vycházet z principů interprofesionální spolupráce. V příspěvku se zabýváme zejména oddělením geriatrické následné péče a návaznostmi do péče dlouhodobé, kterou naše zařízení poskytuje v domácím prostředí prostřednictvím domácí ošetřovatelské péče, osobní asistence nouzového volání a dalších služeb. Hlavním cílem hospitalizace na našem oddělení následné péče je zejména stabilizování zdravotního stavu, zvýšení soběstačnosti a navrácení v co možná nejkratším čase zpět do domácího prostředí eventuálně i s pomocí dalších navazujících služeb či organizačních a technologických opatření. Po pětiletých zkušenostech v Gerontologickém centru získáváme od pacientů i rodinných pečujících zpětnou vazbu, že důležitým předpokladem pro návaznosti a pokračování péče v domácím prostředí je dostatek praktických rad a informací o všech dostupných možnostech péče a služeb.

Klíčová slova:
sociální práce – poradenství – geriatrický tým – interprofesionální tým

Úvod

Kontinuita a koordinace služeb jsou považovány za nezbytnou podmínku k tomu, aby geriatrická péče odpovídala potřebám pacientů, ale také přispívají, respektive jsou nezbytnou podmínkou pro efektivní využití zdrojů. Součástí tohoto problému je také koordinace služeb tak, aby vyhovovaly potřebám jednotlivých osob⁽¹⁾.

Pod pojmem následná péče rozumíme zejména rehabilitaci a doléčení, tedy aktivní zdravotnický přístup. Pojmem dlouhodobá péče se zpravidla označuje komplex služeb, které potřebují lidé s dlouhodobě omezenou soběstačností. OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) vymezuje tuto péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislým na pomoci v některých ze základních sebeobslužných aktivit. Jedná se tedy jak o zdravotní péči, tak i o péči sociální, jak je definujeme v našich podmínkách⁽²⁾.

Činnost sociálního pracovníka na geriatrickém pracovišti zahrnuje získávání informací od všech zúčastněných osob – tedy od samotného pacienta, rodinných příslušníků i profesionálů. Získané informace využívá sociální pracovník v průběhu celé hospitalizace k co nejefektivnějšímu plánování potřebné péče po propuštění. Sociální pracovník by měl být součástí geriatrického týmu vedle lékaře, zdravotní sestry, fyzioterapeuta, klinického farmaceuta, případně též logopeda a psychologa.

Zkušenosti se sociální prací v Gerontologickém centru

Na kvalitě péče se na oddělení následné péče Gerontologického centra podílí interprofesionální tým, který se snaží respektovat všechny potřeby pacienta a zajistit, aby léčebný a rehabilitační proces proběhl co nejefektivněji a vedl k navrácení pacienta do původního domácího prostředí ve všech případech, kdy to bude možné. Pacienti jsou přijímáni na základě zdravotní indikace na dobu nezbytně nutnou k doléčení aktuálního onemocnění, nácviku soběstačnosti a ke zjištění konkrétní podoby eventuální další péče. V začátcích hospitalizace získáváme od pacienta a rodiny představy, co od hospitalizace očekává. Vlastní sociální šetření začíná z pravidla nejdříve po deseti dnech, kdy se již začíná rýsovat konkrétní podoba pomoci. Na podkladě setkání celého týmu, které se na každém z oddělení koná pravidelně jednou týdně, a to za účasti vedoucího lékaře, lékaře, sestry, fyzioterapeuta, klinického farmaceuta, sociálního pracovníka, eventuálně dalších členů týmu, získáváme a vyměňujeme si informace o efektu celkové léčby, rehabilitace, nácviku soběstačnosti a první představě, jak by mohla být pravděpodobně zajištěna péče po propuštění. Následuje rozhovor s pacientem a zejména s pečující rodinou, která potřebuje získat představu a návod, jak má následnou péči zajistit. Sociální pracovník celé setkání koordinuje a přibírá k jednání s rodinou postupně všechny členy týmu. Na základě získaných informací nabízí k aktuální situaci vhodné terénní či pobytové služby, informuje a pomáhá vyplnit žádosti o příslušné dávky na úhradu péče a dle potřeby je v kontaktu s úřady práce a sociálním odborem. U pacientů, kteří jsou vzhledem ke své zdravotní i sociální situaci schopni se vrátit do domácího prostředí, zprostředkovává veškeré možné terénní či ambulantní sociální a zdravotní služby, odkazuje na kompenzační pomůcky doporučené fyzioterapeutem a na moderní technologie, které mohou zvýšit bezpečnost v domácím prostředí. Koordinuje možnost vyzkoušet si péči o svého blízkého s pomocí profesionálních ošetřovatelů či fyzioterapeutů a naučit se bezpečnou manipulaci s člověkem.

U pacientů, kteří se nemohou vzhledem ke své sociální i zdravotní situaci vrátit do domácího prostředí, doporučuje sociální pracovník eventuálně ústavní řešení a směruje rodinné příslušníky do zařízení s trvalým pobytem, která jsou pro ně finančně dostupná a nacházejí se pokud možno v blízkosti bydliště. Samotný výběr si již stanovuje pacient s rodinou sám.

Podstatnou součástí sociální práce je znalost služeb v místní lokalitě (zejména jejích podmínek), dále schopnost koordinovat a zajistit kontinuitu služeb tak, aby péče byla zajištěna a pomoc byla efektivní. Na základě zkušeností víme, že člověk, který potřebuje zajistit dlouhodobou péči, musí mít kolem sebe lidi, kteří jsou informovaní o jeho potřebách a vědí, jak je mají uspokojit. Díky úspěšné následné péči a koordinaci návazných služeb v domácím prostředí se nám daří většinu pacientů vracet do domácího prostředí. Že to je situace, kterou si sami pacienti nejvíce přejí, dokládají následující příklady.

Přepsané rozhovory od pacientů

Z těchto informací by měla práce sociálního pracovníka na geriatrickém oddělení vycházet:

Paní 71 let (žije sama)

Co si přejete po propuštění?

No vrátit se domů, to je jasný. Myslím, že to zvládnu, jen si musím domluvit pečovatelku na Praze 8 na pomoc s mytím, protože mám vanu.

Na co se domů nejvíc těšíte?

No….hlavně na to soukromí, že je člověk ve svým. Možná, že jsem staromódní, ale celkově, že má člověk svoje věci kolem sebe. Mám tam svoje křeslo, dám si nohy na stoličku a jsem ve svým.

Jak si představujete ideální zařízení?

To nevím, tak daleko jsem ještě nedošla. Zatím bych si chtěla uhájit to svý, alespoň dokud můžu. Je to taková moje motivace.

Paní 85 let (sama, v případě potřeby pečuje a přespává u ní dcera)

Kam půjdete po propuštění?

Domů!

Na co se doma nejvíce těšíte?

Na kočičku, ale strašně. Ona se prý jenom smutně kouká ke dveřím a čeká na mě. Já ji budu pevně držet a nepustím ji. (směje se a je dojatá)

Je něco, čeho se doma obáváte nebo s čím byste potřebovala pomoci?

Ne, nebojím se, dcera sehnala nástavec na záchod, berle, podavač na věci, takže všechno mám.

Kdo vám bude pomáhat?

Dcera! Teď zrovna u mě spí a stará se o kočku, tak se mnou bude také ještě chvíli.

Mgr. Michala Peškeová

Gerontologické centrum Praha

Mgr. Michala Peškeová

e-mail: michala.peskeova@gerontocentrum.cz

Je absolventkou magisterského oboru speciální pedagogika na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 2008 působí v Gerontologickém centru jako sociální pracovnice a vedoucí osobní asistence pro seniory. Od roku 2010 spolupracuje s Fakultou humanitních studií UK na výzkumných projektech se zaměřením na získávání potřeb seniorů a jejich hodnocení.