II. Organizace a financování zdravotní péče

II/ 160. Nákladná péče v onkologii

Brančíková D., Hanáková L.

Interní hematologická a onkologická klinika LF MU a FN Brno

Protinádorová léčba velmi často spadá do kategorie „léčby velmi nákladné“. Začíná to již diagnostikou, potom pokračuje i mnohdy komplikovanými chirurgickými výkony, ozařováním, někdy i transplantací kostní dřeně nebo třeba jater u vhodných hepatocelulárních karcinomů a systémovou léčbou. Dobrý efekt a prodloužení přežití onkologických pacientů v dobré kvalitě znamená pro společnost poměrně velký finanční náklad. Přednáška objasňuje základní pojmy jako hodnocení nákladové efektivity (cost effectiveness analysis –  CEA), postavení cílového parametru CEA, kterým je tzv. QALY (quality-adjusted life years), která provazuje dosažený zdravotní účinek s délkou života, a hodnotí tak i dobu trvání získaného účinku, LYG –  jde o parametr hodnotící pouze změnu délky života pacienta. Jde o rok získaného života navíc. Vysvětluje důležitost zdrojů dat pro zpětné vyhodnocení zavedených postupů, na obrazu tumoru střeva a tumoru ledviny ukazuje analýzu nákladů a na nádoru prsu analýzu nákladu léku užitých v adjuvanci a paliaci. Dále se zaměřuje na možnost tvorby protokolu pro léčbu u jednotlivé diagnózy a nutnosti zpětné vazby týkající se hlavně toxicity. Zmiňujeme i závěry studie EUROCARE-5 přes vzrůstající počet nádorů úmrtnost na ně v ČR klesá a prodlužuje se přežití pacientů, u pětiletého relativního přežívání podle typu nádoru o více než 15– 30 % za posledních 15– 20 let.

II/ 166. Primární, sekundární i terciární prevence kouření v poradně pro odvykání kouření

Hrnčiřiková I., Suchodolová V., Trenzová N.

MOÚ, Brno

Východiska: Kouření tabáku je nejčastějším původem onemocnění člověka. Zaměření na prevenci a léčbu kouření je důležitou součástí léčby pacientů. Terapie odvykání kouření je dlouhodobým procesem, proto je k dispozici specializované pracoviště s časovým prostorem pro pacienty. Poradna patří do skupiny Center pro léčbu závislosti na tabáku. V terapii odvykání kouření jsou používány přístupy kognitivně behaviorální odvykání kouření a terapie motivačních rozhovorů. Práce s klientem se skládá z několika konzultací. Pomocí standardizovaných dotazníků je určena míra závislosti na nikotinu, míra motivace ke změně závislého chování, schopnost odolnosti nekouřit. Na základě výsledků je určen průběh a délka terapie odvykání kouření. Kuřák je edukován o rizicích závislého chování, a také o zdravotních rizicích. Při každé návštěvě je změřeno CO ve vydechovaném dechu, provedena základní klinická vyšetření, doporučen vhodný postup terapie a léčby. Léčba je rozdělena do úrovní dle míry závislosti. Od náhradní nikotinové léčby po farmakoterapii. Tato terapie zatím probíhá individuálně, do budoucna uvažujeme o skupinové terapii. Poradna úzce spolupracuje s dalšími odborníky –  lékaři a specializovanými zařízeními. Poradnu je možno navštívit bez doporučení lékaře.

II/ 490. Multidisciplinární tým –  analýza efektivity v ÚVN Praha

Pudil J.¹, Petruželka L.², Batko S.³, Barkmanová J.², Rousek M.¹, Pažin J.¹, Langer D.¹, Ryska M.¹

¹ Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN Praha, ² Onkologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze, ³ Onkologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha

Úvod: Multidisciplinární týmy (MDT) se staly v ČR v posledních 10 letech podmínkou optimální péče o onkologické nemocné. Chirurgové prosadili úhradu MDT kódem 51881, který představuje informaci o multioborovém rozhodnutí o optimální terapii u konkrétního pacienta. MDT vedou dle dostupných údajů v literatuře k signifikantnímu zlepšení přežívání i DFI. Konsenzus v léčbě znamená i optimální nákladový cost/ benefit a pozitivní zprávou je i mezioborové ovlivnění znalostí. Mezi negativa se uvádí prodloužení intervalu mezi stanovením diagnózy a zahájením terapie a absence hodnocení kvality činnosti MDT. Metoda: S MDT jsme začali v Ústřední vojenské nemocnici Praha v roce 2009, 1× týdně se zabýváme nádorovými onemocněními dutiny břišní –  především kolorektálním karcinomem (pacienti s onemocněním slinivky břišní jsou prezentováni odděleně). V týmu spolupracuje onkochirurg, klinický onkolog, gastroenterolog, radiolog a fakultativně patolog. V analýze roku 2016 jsme sledovali počet pacientů a počet referování, nejčastěji navrhované postupy, četnost změn terapeutických plánů, důvody změn a četnost odchylky od závěru MDT. Výsledky: V roce 2016 jsme v rámci MDT prezentovali 405 pacientů, u kterých jsme zaznamenali 499 prezentací. Pacienty s kolorektálním karcinomem (s nebo bez metastáz jater) jsme prezentovali téměř v 70 %, dále se jednalo o pacienty s primárními tumory jater či karcinomem žaludku. V 11 % jsme využili MDT i pro neonkologické pacienty. Nejčastějším navrhovaným postupem byla chirurgická léčba (60 %), dále systémová léčba, event. radioterapie (17 %). S menší četností byly navrhovány další postupy. Ve 24 % závěr neodpovídal navrhovanému postupu. Nejčastější změnou byl ústup od chirurgické léčby (66 %), kdy bylo ještě doporučeno většinou dovyšetření, event. zahájení systémové léčby. Odchylku od závěru jsme nalezli v necelých 5 %, kdy důvodem byl nejčastěji výsledek doplňujícího vyšetření či odmítnutí závěru ze strany pacienta. Znalost konkrétního pacienta prezentujícím lékařem považujeme za opomíjenou, ale zásadní ve funkci MDT. Závěr: MDT je podmínkou optimálních léčebných výsledků. Analýzou našich dat jsme zjistili, že až u 1/ 4 pacientů vede ke změně diagnosticko-terapeutického postupu. Shoda na léčbě je pro nemocného zárukou optimálního postupu, pro zúčastněné pak i forenzní ochranou. Za kruciální považujeme znalost prezentovaného pacienta prezentujícím lékařem, tedy de facto spoluúčast informovaného pacienta. Rezervy v činnostech MDT přetrvávají, nutná je především zpětná vazba čin­nosti MDT a bližší mezioborová sounáležitost.

Práce byla podpořena MO 2012.