Leading change in IBD

Ve dnech 18. a 19. ledna 2013 se v Madridu uskutečnilo již třetí setkání s názvem Leading change in IBD. Hlavními organizátory tohoto meetingu byly Julián Panés z Barcelony a William Sandborn ze San Diega a vystoupili na něm téměř všichni přední evropští a severoameričtí experti na poli IBD. Akce se konala v hotelu Auditorium, který je nejrozlehlejší hotelovou budovou v Evropě a má optimální parametry pro konání takových odborných akcí – jen hlavní kongresový sál čítá 2 200 míst, k dispozici je i mnoho dalších prostor pro komornější jednání. Hotel je situován u madridského letiště a velká vzdálenost od centra je zárukou, že se účastníci místo vzdělávání nebudou věnovat turistice.

Sponzorem akce byla farmaceutická společnost Abbvie, k její cti je třeba konstatovat, že přes jistě extrémně vysoké finanční prostředky vynaložené na pořádání této konference nebylo během ní žádným způsobem propagováno a ani upřednostňováno biologikum touto firmou produkované a problematika biologické terapie nebyla vůbec vůdčím tématem. Akce se zúčastnilo celkem 250 lékařů z 36 zemí.

Úvodní sekce byla věnována zamyšlení nad tím, co by zdravotnictví jako celek mělo dělat pro to, aby se IBD pacientům dostalo co nejlepší péče. První prezentace J. F. Colombela byla obecným a v podstatě nic neříkajícím souhrnem poznatků o vlivu IBD na život pacienta, v kontrastu s tím byla nesmírně zajímavá a inspirující přednáška IBD sestry M. O´Connor (Londýn) zabývající se organizací péče středního zdravotnického personálu o IBD pacienty, včetně edukačních aktivit. Množství pacientských seminářů, konzultací a prostoru pro spoluúčast pacientů na svém léčebně diagnostickém procesu jsou obdivuhodné. Následná farmako­ekonomicky zaměřená prezentace (J. van Emelen, Belgie) zdůraznila role dobře organizovaných klinických studií a pacientských organizací při tlaku na plátce zdravotní péče. Po tomto bloku, stejně jako po všech dalších, následovala diskuze na referovaná témata v rámci národních delegací s ohledem na regionální specifika, vybrané státy pak výsledky této diskuze veřejně prezentovaly.

Další blok byl věnován optimalizaci diagnostiky aktivity onemocnění a terapie. S. Hanauer ve svém sdělení obhajoval racionálnost maximalistické léčby subklinicky aktivní IBD, T. Jess pak podala vyčerpávající přehled prognostických faktorů dalšího chování IBD. G. Van Asche definoval současné terapeutické cíle u Crohnovy choroby – hlubokou remisi a úplné slizniční zhojení. J. Panés a S. Wilson přednesli brilantní přehled využití MRI, resp. střevního ultrazvuku v diagnostice a monitoraci aktivity IBD. R. Panacione se pokusil načrtnout diagnostické a terapeutické algoritmy pro odlišné populace IBD pacientů s ohledem na věk a chování choroby.

Následovaly workshopy, při kterých byli účastníci rozděleni do čtyř skupin a diskutovali vždy jedno konkrétní úzké téma (pacient primární nonrespondér anti-TNFα, pooperační management a další), výsledky diskuze posléze tutoři jednotlivých workshopů prezentovali před již kompletním auditoriem.

Poslední sekce úvodního dne byla věnovaná novějším diagnostickým a léčebným postupům. Opět se potvrdilo, že tzv. Lémannovo skóre rozsahu postižení trávicí trubice není v klinické praxi použitelné (B. Pariente) a že úloha farmakokinetiky v optimalizaci biologické léčby není stále jasně definovaná (D. Mould). S. Gosh hovořil o nutnosti organizační sítě v péči o IBD pacienty s centry excelence na vrcholu pro nejkomplikovanější případy, v diskuzi se ukázalo, že v organizaci péče jsou velké regionální rozdíly (SRN a Velká Británie – převaha IBD péče na ambulantních gastroenterolozích vs např. Belgie – většina pacientů v centrech). S. Schreiber nastínil ideál – pracoviště komplexní autoimunitní péče se všemi překrývajícími se obory (revmatologie, gastroenterologie, imuno­logie, dermatologie, endo­krinologie, angiologie atd.) a soběstačným komplementem pod jednou střechou. D. Hommes pak podal přehled dostupných dat o cost-efektivitě péče a léčby IBD pacientů.

Úvodní část druhého dne byla věnována komplexnímu přístupu k IBD pacientovi – vztahu lékař-pacient (L. Peyrin-Biroulet) a nezbytných komunikačních dovednostech lékaře a IBD setry (P. Irving). Následovala organizovaná diskuze na regionální úrovni a workshopy ve formátu stejném jako předchozí den.

Závěrečný blok byl věnován budoucím směrům v managementu IBD. P. Rutgeerts podal vyčerpávající přehled probíhajících a chystaných klinických zkoušek s novými biologiky a vyjádřil značnou skepsi k uplatnění se většiny zkoumaných molekul v klinické praxi. G. D´Haens přednesl velmi zajímavé sdělení o biosimilars anti-TNFα molekulách, které se již tento rok chystají na trh. Nelze je považovat za generika, jsou to látky s unikátním výrobním a purifikačním procesem. Oproti originálním biologikům mají významně usnadněnou cestu na trh (zcela minimalizovaný rozsah klinických zkoušek, převoditelnost výsledků zkoušek mezioborově) a jistě přinesou pokles ceny. Jejich skutečnou terapeutickou účinnost a bezpečnost však ukáže až klinická praxe. Autor problematiku biosimilars demonstroval na již dostupných ekvivalentech erytropoetinu, růstového hormonu a G-CSF. Další prezentace byly věnovány stále se rozšiřujícím poznatkům o střevním mikrobiomu (B. Sartor) a genetickém pozadí IBD (M. Silverberg). Bohužel, tato velmi zajímavá a výzkumně atraktivní témata zatím nemají dopad na osud IBD pacientů.

Přes množství zajímavostí a novátorských pohledů na diagnostiku a léčbu IBD pacientů prezentovaných předními světovými experty na poli IBD nelze říci, že by se v poslední době objevila nějaká převratná novinka, která by měla zásadní vliv na dlouhodobou prognózu a kvalitu života nemocných s IBD. V přednáškách, ale i v následných diskuzích, byla stále zdůrazňována témata jako multidisciplinární péče, holistický (všezahrnující) přístup k nemocnému a role IBD sestry a zejména posílení role pacienta samotného v diagnosticko-léčebném procesu. Při současné úrovni financování našeho zdravotnictví nelze očekávat vznik komplexních IBD klinik, proto je nezbytností klinické praxe každého z nás poskytnout tuto komplexní péči IBD pacientům na úrovni existujících pracovišť formou sítě spolupracujících odborníků z návazných oborů (imunologie, revmatologie, dermatologie, střevní chirurgie, psychologie, nutrice) a komplementu (RTG pracoviště, zainteresovaný patolog). Významná je role IBD sestry, která je často s pacientem ve frekventnějším kontaktu než lékař, který by měl být IBD pacientovi v jeho celoživotním boji s chorobou spíše partnerem a rádcem. To je asi to nejdůležitější, co si každý z účastníků z tohoto velmi intenzivního dvoudenního meetingu odnesl jako take home message.

MUDr. Luděk Hrdlička

Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, ISCARE a 1. LF UK v Praze

Jankovcova 1569/2C

170 04 Praha 7

ludek.hrdlicka@post.cz