Za vším hledej peníze (... a nebo ženu)

V prvním čísle časopisu Gastroenterologie a hepatologie již tradičně dominuje téma idiopatických střevních zánětů (IBD). Možná trochu symbolicky vrcholí přípravy časopisu v době konání 8. kongresu Evropské společnosti pro Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu (ECCO), jehož organizace byla z původně zamýšleného Milána přesunuta do Vídně. I letos počet účastníků ECCO kongresu stoupne a téměř jistě překročí až neuvěřitelné číslo 4 500, což je počet více než desetinásobně převyšující počet účastníků prvního kongresu v Amsterdamu před sedmi lety. Je zřejmé, že z ECCO kongresu se stává akce masového formátu, což bezprostředně ovlivňuje výběr pořadatelských míst. V Evropě není mnoho destinací schopných pořádat kongresy s pěti a více tisíci účastníky. Pořadatelská města tak, bohužel, začínají kopírovat místa konání evropských gastro­enterologických kongresů (UEG week).

Obrovský rozmach ECCO má několik příčin. Vedle samotné atraktivity oboru, který přináší velmi pestré spektrum klinických situací, se na něm nepochybně podílí i faktory ekonomické. Zavedení biologik dramaticky zvýšilo objem financí plynoucích do léčby IBD. O tyto peníze svádí boj nejen farmaceutické firmy, ale též zdravotnická zařízení, a také my-lékaři. Tento boj je veden na mnoha frontách. Jednou z nejvýznamnějších v ČR je v současné době snaha o financování bio­logické léčby pro nemocné se střevními záněty ze strany zdravotních pojišťoven. Po několika letech nárůstu se situace změnila, což v době všeobecných ekonomických problémů není překvapující. Na pováženou je ovšem snaha pojišťoven (zejména největší z nich) omezit financování této léčby nejen stanovením finančních limitů, ale i retrospektivním odmítáním úhrady již podané léčby pomocí (pseudo)kontrolních opatření. Je neuvěřitelné, že tak činí instituce, která není schopna vést adekvátní a technicky alespoň trochu „stravitelnou“ databázi pacientů léčených biologiky a smlouvy na úhradu této péče uzavírá s příslušnými centry na samém konci financovaného období.

Ale dost pesimizmu, svět IBD přináší stále řadu příjemných a zajímavých situací a věřím, že jednou z nich může být i čtení tohoto čísla Gastroentero­logie a hepatologie. Téma IBD je zde zastoupeno dvěma původními pracemi českých autorek, polemikou o aminosalicylátech v léčbě Crohnovy choroby a přehledným článkem shrnujícím aktuální pohled na léčbu perianálních píštělí u nemocných s Crohnovou chorobou. Jako novinku pak uvádíme v tomto čísle test (budete se s ním set­kávat i v dalších číslech), v němž je téma IBD shrnuto do několika otázek – odpovědi na ně byste měli najít právě v článcích věnovaných střevním zánětům.

Originálním počinem v českém písemnictví je práce Malíčkové et al monitorující výskyt protilátek proti zymo­genovému glykoproteinu 2 (anti-GP2) u nemocných s IBD [1]. Přestože autoři hodnotí výsledek práce s jistou skepsí, jde o další příspěvek do mozaiky sérologické diagnostiky střevních zánětů. Vysoká specificita a pozitivní prediktivní hodnota stanovení anti-GP2 umožňují již nyní využít tuto metodu v individuálních případech diferen­ciálně diagnostických rozpaků.

Téma biologické terapie a monitoringu jejího efektu v tenkém střevě přináší původní práce Machkové et al [2]. Protilátky proti TNFα jsou prokazatelně účinné při hojení zánětlivých změn v tračníku, o jejich účinku v tenkém střevě, zejména ve smyslu hojení vředů, není mnoho informací. Autoři uvedené práce prezentují výsledky půlročního sledování pacientů léčených infliximabem a adalimumabem pomocí kapslové endoskopie, které potvrdilo vysokou účinnost terapie a současně přínos kapslové endoskopie při sledování takto léčených pacientů.

Léčba Crohnovy choroby aminosalicyláty je téma kontroverzní a současně velmi zajímavé. Jejich účinnost je na jedné straně zpochybňována do té míry, že jsou považovány za zcela zbytečné, na straně druhé jsou v klinické praxi stále běžně používány i u nemocných s CN. Zajímavou polemiku na toto téma představují příspěvky reprezentantek dvou největších center pro léčbu IBD pacientů v Čechách a na Slovensku [3,4].

Článek na téma léčby perianálních píštělí u nemocných s Crohnovou chorobou je inspirován zkušenostmi z běžné klinické praxe [5]. Ta je, bohužel, stále neradostná a značná část nemocných s touto formou CN je léčena špatně – zejména proto, že chybí koordinace léčby medikamentózní a chirurgické. Komplexní přístup, zkušený gastroenterolog a zejména chirurg jsou přitom naprosto nezbytnými podmínkami pro úspěch v terapii této komplikované situace.

Na závěr jedna genderově nekorektní poznámka: autory většiny článků na téma IBD jsou tentokrát ženy. Přeji vám tedy příjemné čtení tohoto „dámského“ čísla ­Gastroenterologie a hepatologie.

MUDr. Martin Bortlík, Ph.D.

koeditor sekce IBD

mbortlik@seznam.cz