Stav onkochirurgické péče a vzdělávání v onkochirurgii v České republice
Condition of oncosurgical care and education in oncosurgery in the Czech Republic
The aim of this work is to demonstrate the epidemiological situation regarding the incidence of solid malignant tumours and point out the current status and significance of surgery in the treatment of oncologic patients in the Czech Republic (CR), with special emphasis on the co-operation with gastroenterologists in digestive oncology during the diagnosis and therapy for gastrointestinal tract (GIT) tumours. We are describing the situation in the CR upon application of the principle of high-volume hospitals and the situation regarding education of surgeons in oncosurgery.
Materials and methods:
The role of surgery in the care of patients with solid tumours is documented based on statistical data obtained from the National Oncologic Registry (NOR) in the Czech Republic.
Results:
The number of newly diagnosed solid tumours in the CR is constantly increasing; between 2006 and 2010 on average 70,000 suffered from this disease each year. Over 49,000 patients underwent surgery (70.8%). Various surgical specialisations participate in the surgical treatment of solid tumours based on their localisation. Surgeons operated on 37,316 patients, which is 75.3% of all primarily operated solid malignant tumours in the CR. There were 7,319 urological surgeries per year (14.8% of patients who underwent surgery), 3,193 oncogynecological surgeries (6.4%), 1,211 head and neck surgeries (2.4%), and 523 neurosurgical procedures (1.1%). The majority of oncosurgical surgeries were performed for skin tumours – 20,292 (of these 1,921 for a melanoma), 6,508 for colorectal tumours, 5,241 for breast tumours, 1,024 for tumours of the upper digestive tract (oesophagus 161, stomach 863), 971 for hepatopancreaticobiliary tumours (liver 103, gallbladder and biliary tract 363 and pancreas 505), 926 for lung tumours, 831 for thyroid gland tumours, 219 for connective tissue tumours and 1,305 for other tumours not included in any of the above-mentioned categories. The average five-year survival differs significantly based on the organ localisation and disease stage. Oncosurgical surgeries are performed in various degrees at practically all surgical in-patient departments in the CR; there are currently 157 in total. The frequency of surgeries for individual diagnoses at most of the departments is not in accordance with the principle of high-volume hospitals, which is based on the assumption that with the increasing number of surgeries the results tend to improve. Based on an analysis of the treatment results recorded in the NOR, differences in the survival rate are dependent on the number of surgeries performed in the given department. Specialisation training in oncosurgery was introduced in 2011 in the CR where a new additional specialisation in oncosurgery was integrated into surgical specialisation training; 60 surgeons had completed this specialisation by spring 2013.
Conclusion:
The analysis of the current situation in the surgical treatment of solid malignant tumours in the Czech Republic shows a large participation of surgeons in the treatment of these patients, as well as significant representation of digestive tumours, the diagnosis and treatment of which surgeons perform in close co-operation with gastroenterologists. Out of 51,796 primarily diagnosed solid malignant tumours, the treatment of which falls within the competence of surgeons, 27% are tumours of the gastrointestinal tract. Analysis of the current situation brings forth a recommendation for a rational concentration of oncosurgical surgeries in a smaller number of surgical departments. These departments must ensure the necessary specialisation and organisational conditions, including increasing the qualifications of surgeons by way of additional specialisation in oncosurgery. It is also important to ensure adequate financial funds for complicated and demanding oncosurgical procedures from health insurance companies, which to date has not yet been adequately resolved.
Key words:
hospital oncology service – high-volume hospitals – education
The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study.
The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE „uniform requirements“ for biomedical papers.
Submitted:
16. 8. 2013
Accepted:
20. 9. 2013
Autoři:
M. Duda 1; J. Žaloudík 2; M. Ryska 3; L. Dušek 4
Působiště autorů:
II. chirurgická klinika LF UP a FN Olomouc a Chirurgické odd. KOC Nový Jičín
1; Klinika komplexní onkologické péče LF MU, MOU, Brno
2; Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN – VFN, Praha, Praha
3; Institut biostatiky a analýz, MU, Brno
4
Vyšlo v časopise:
Gastroent Hepatol 2013; 67(5): 381-389
Kategorie:
Gastrointestinální onkologie: přehledová práce
Souhrn
Cílem práce je ukázat epidemiologickou situaci ve výskytu solidních zhoubných nádorů a poukázat na současné postavení a význam chirurgie v péči o onkologické nemocné v ČR se zvláštním zřetelem na spolupráci s gastroenterology v digestivní onkologii při diagnostice a léčbě nádorů na gastrointestinálním traktu. Je popsána situace v ČR při uplatňování zásady high-volume hospitals a ve vzdělávání chirurgů v onkochirurgii.
Materiál a metodika:
Podíl chirurgie na péči o nemocné se solidními nádory je dokumentován na základě statistických údajů získaných z Národního onkologického registru v ČR.
Výsledky:
Počet nově diagnostikovaných solidních nádorů v ČR trvale roste, v průměru z let 2006–2010 to bylo ročně více než 70 000 nemocných. Více než 49 000 nemocných bylo operováno (70,8 %). Na chirurgické léčbě solidních nádorů se podle jejich lokalizace podílí různé chirurgické odbornosti. Chirurgové operují 37 316 pacientů, což je 75,3 % ze všech primárně operovaných solidních zhoubných nádorů v ČR. Urologických operací bylo ročně 7 319 (14,8 % z operovaných), onkogynekologických operací bylo 3 193 (6,4 %), operací z oblasti hlavy a krku 1 211 (2,4 %) a neurochirurgických výkonů 523 (1,1 %). Z onkochirurgických operací je nejvíce pro nádory kožní 20 292 (z toho 1 921 pro melanom), kolorektálních tumorů je operováno 6 508, nádorů prsu 5 241, nádorů horní části zažívacího traktu 1 024 (jícen 161, žaludek 863), nádorů z hepatopankreatobiliární oblasti 971 (játra 103, žlučník a žlučové cesty 363 a pankreas 505), nádorů plic 926, nádorů štítné žlázy 831, nádorů pojivových tkání 219 a ostatních nádorů nezařazených do uvedených kategorií 1 305. Průměrné pětileté přežívání se výrazně liší podle orgánové lokalizace a stadia onemocnění. Onkochirurgické operace se v různém rozsahu provádějí prakticky na všech chirurgických lůžkových pracovištích v ČR, kterých je v současnosti celkem 157. Frekvence operací pro jednotlivé diagnózy na většině pracovišť neodpovídá principu high-volume hospitals, který vychází z předpokladu, že se zvyšujícím se počtem operací se zlepšují i výsledky. Z rozboru výsledků léčby v Národním onkologickém registru vyplývají rozdíly v přežívání v závislosti na počtu operací, které jsou na pracovišti provedeny. Specializační vzdělávání v onkochirurgii bylo v ČR zavedeno od roku 2011, kdy byla do specializačního vzdělávání chirurgů zařazena nově nástavbová atestace z onkochirurgie, kterou do jara roku 2013 složilo 60 chirurgů.
Závěr:
Z analýzy současné situace v chirurgickém léčení solidních zhoubných nádorů v ČR vyplývá vysoký podíl chirurgů na péči o tyto nemocné a velký podíl digestivních nádorů, na jejichž diagnostice a léčbě chirurgové úzce spolupracují s gastroenterology. Z 51 796 primárně diagnostikovaných solidních zhoubných nádorů, jejichž léčba náleží do kompetence chirurgů, se v 27 % jedná o nádory gastrointestinálního traktu. Z rozboru současné situace vyplývá doporučení k racionální koncentraci onkochirurgických operací na menší počet chirurgických oddělení. Na těchto pracovištích je nutné zajistit potřebné odborné a organizační podmínky, včetně zvyšování kvalifikace chirurgů formou nástavbových atestací z onkochirugie. Důležité je odpovídající finanční zajištění náročných onkochirurgických výkonů ze strany zdravotních pojišťoven, což není stále uspokojivě vyřešeno.
Klíčová slova:
onkochirurgie v České republice – high-volume hospitals – vzdělávání v onkochirurgii
Péče o onkologicky nemocné je v dnešní době multidisciplinární, je však nepochybné, že v léčbě naprosté většiny solidních zhoubných nádorů má chirurgická terapie stále rozhodující význam. V digestivní onkologii, která tvoří podstatnou část náplně onkochirurgie, je klíčová spolupráce chirurgů s gastroenterology.
Materiál a metoda
Záznamy všech onkologických případů jsou uloženy v Národním onkologickém registru (NOR) a tyto údaje lze v elektronické podobě, pomocí originálního softwaru nazvaného Systém pro vizualizaci onkologických dat (SVOD), využívat v přehledném grafickém zpracování libovolných kombinací uložených parametrů [1]. Na základě toho lze přesně analyzovat podíl chirurgické péče při léčení nemocných se solidními nádory. Tato problematika je v posledních letech v popředí zájmů chirurgů a řada důležitých údajů z této rozsáhlé databáze byla zpracována v nedávných publikacích převážně v odborných chirurgických periodicích [2–6]. V tomto sdělení chceme předložit gastroenterologům přehledné informace o činnosti chirurgů v onkochirurgii, především se zřetelem ke spolupráci v péči o nemocné s maligními chorobami gastrointestinálního traktu (GIT).
Výsledky
Počet nově diagnostikovaných solidních nádorů v ČR trvale roste, v průměru z let 2006–2010 to bylo ročně více než 70 000 nemocných. Zatímco v roce 1977 bylo v ČR operováno kolem 20 000 nemocných pro nově diagnostikované zhoubné solidní nádory, v roce 2005 dosáhl tento počet více než 44 000 nemocných a podle posledních údajů z průměru let 2006–2010 je operováno takřka 50 000 nemocných (70,8 % ze všech nově diagnostikovaných) (graf 1). Incidence zhoubných nádorů v ČR v období 2006–2010 je zobrazena na grafu 2. Na chirurgické léčbě solidních nádorů se podle jejich lokalizace podílí různé chirurgické odbornosti. Chirurgové operují 37 316 pacientů, což je 75,3 % ze všech primárně operovaných solidních zhoubných nádorů v ČR. Urologických operací bylo ročně 7 319 (14,8 % ze všech operovaných solidních nádorů), onkogynekologických operací bylo 3 193 (6,4 %), operací z oblasti hlavy a krku 1 211 (2,4 %) a neurochirurgických výkonů 523 (1,1 %) (tab. 1). Jak vyplývá z tab. 2, nejvíce onkochirurgických operací spadá do kompetence chirurgů pro nádory kožní 20 292 (z toho 1 921 pro melanom a 18 371 pro ostatní kožní nádory), kolorektálních tumorů je operováno 6 508, nádorů prsu 5 241, nádorů horní části zažívacího traktu 1 024 (jícen 161, žaludek 863), nádorů z hepatopankreatobiliární oblasti 971 (játra 103, žlučník a žlučové cesty 363 a pankreas 505), nádorů plic 926, nádorů štítné žlázy 831, nádorů pojivových tkání 219 a ostatních nádorů nezařazených do uvedených kategorií 1 305. Operace největšího počtu solidních nádorů spadá do oblasti všeobecné chirurgie (16 098 operovaných, což představuje 38,5 % ze všech operovaných nádorů) a tyto operace zajišťují oddělení všeobecné chirurgie. Dalších 926 operací spadá do specializace hrudní chirurgie (1,9 % ze všech operovaných), která se v ČR provozuje spolu se všeobecnou chirurgií na vybraných větších pracovištích. 20 292 pacientů (40,9 %) je operováno pro kožní nádory a tyto operace zajišťují převážně rovněž chirurgové, z větší části však v ambulantní sféře. Celkem se tak chirurgové podílejí na operacích 37 316 pacientů, což je 75,3 % ze všech nově diagnostikovaných zhoubných solidních nádorů (údaje jsou propočítány jako průměr na jeden rok z období 2006–2010; tab. 1 a 2).
Operace pro nádory GIT se provádějí na odděleních všeobecné chirurgie. Z 51 796 primárně diagnostikovaných solidních zhoubných nádorů, jejichž léčba náleží do kompetence chirurgů, se v 27 % jedná o nádory GIT a odečteme-li z celkového počtu velkou skupinu kožních nádorů, které mají specifickou problematiku, pak podíl nádorů GIT činí dokonce 46% podíl na práci onkochirurga (tab. 2). Onkochirurgické operace se v různém rozsahu provádějí prakticky na všech chirurgických lůžkových pracovištích v ČR, kterých je v současnosti celkem 157 v úzké spolupráci s gastroenterology a onkology. Specializovaná onkologická péče je soustředěna do Komplexních onkologických center (obr. 1). Pro převážnou většinu nemocných se solidními nádory je předpokladem vyléčení či dlouhodobého léčebného efektu operativní odstranění nádoru. Na druhé straně je interdisciplinární přístup s užitím radioterapie a chemoterapie v některých případech významným přínosem pro nemocné. V tab. 3 je znázorněn procentuální podíl nemocných, u kterých byla provedena pouze chirurgická léčba, a podíl, kdy byla primární operační léčba kombinována s dalšími léčebnými postupy u nově diagnostikovaných solidních zhoubných novotvarů. Jen tato nová kvalita interdisciplinární spolupráce a komunikace může vést k dalšímu pokroku v boji se zhoubnými nádory. V digestivní onkologii je v ČR pro mimořádně vysokou incidenci nejvýznamnější kolorektální karcinom (graf 3 a 4). Průměrné pětileté přežívání solidních nádorů se výrazně liší podle orgánové lokalizace a stadia onemocnění; podle údajů z NOR je znázorněno v grafu 5.
Diskuze a závěry
Koncepce hodnocení kvality v chirurgii a zejména v onkochirurgii je již řadu let předmětem odborných diskuzí a v současnosti vychází z předpokladu, že se zvyšujícím se počtem operací stoupá i kvalita výsledků, a tento přístup je označován jako „high-volume hospitals“ [7–9].
Jaká by měla být optimální frekvence operací u jednotlivých diagnóz, je stále předmětem odborné diskuze a udávané počty se značně různí. Např. u karcinomu jícnu kolísají doporučované počty ve značném rozmezí mezi 5 a 50 operacemi za rok [10–15]. Je nepochybné, že počet operací nemůže být jediným a rozhodujícím kritériem a důležitá je jak individuální zkušenost operatéra, tak úroveň intenzivní péče, diagnostické zázemí atd. V tab. 4 je uveden modelový příklad frekvence operací. Je samozřejmé, že je nutné zohlednit doporučené počty operací podle výskytu onemocnění. U často se vyskytujících onemocnění, jako jsou kolorektální karcinom nebo karcinom prsu, se doporučuje frekvence operací nejméně jednou týdně, u málo frekventních nádorů alespoň jednou až dvakrát měsíčně.
V roce 2006 byla v ČR ustanovena z iniciativy České onkologické společnosti Komplexní onkologická centra (KOC) [16], která mají zajistit nemocným se zhoubnými nádory komplexní péči (onkochirurgie, radioterapie, chemoterapie). V současné době obdrželo v ČR tuto akreditaci od MZ ČR 13 center (Praha-Motol, Praha-Bulovka a Thomayerova nemocnice, České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Jihlava, Brno, Olomouc, Zlín, Nový Jičín, Ostrava). Do těchto center je soustředěna radioterapie a náročná chemoterapie. V rámci těchto center pracují i chirurgické kliniky a oddělení, kde narůstá počet onkochirurgických operací. Problematiku organizace onkochirurgické péče však KOC neřeší. Z hlediska počtu onkochirurgických operací není ani reálně možné soustředit veškerou operativu jen do těchto center. Onkochirurgické operace jsou tak zatím v ČR prováděny na poměrně velkém počtu pracovišť. Dle údajů ze SVOD za léta 2006–2010 je např. u zhoubného nádoru tlustého střeva a konečníku v ČR ročně v průměru provedeno 6 508 primárních operací. Z údajů v NOR vyplývá, že 56 % těchto operací bylo provedeno na 36 pracovištích, kde bylo operováno ročně 50 až více než 200 nemocných. Zbytek nemocných byl operován na odděleních s menší frekvencí prováděných operací (graf 6, tab. 5). Podle údajů z NOR je závažným zjištěním, že pětileté přežívání u stejných stadií nádorového onemocnění značně kolísá u různých pracovišť v závislosti na počtu provedených operací v neprospěch pracovišť s malou frekvenci prováděných výkonů (graf 7). Z těchto zjištění, která se týkají morbidity, mortality i dlouhodobých výsledků a byla zjištěna jak u nás, tak v zahraničí, vychází právě koncept „high-volume
hospitals“ [7–9].
Mezi nádory s menší frekvencí výskytu patří např. nádory horní části GIT – jícen a žaludek. Počty prováděných operací na chirurgických pracovištích v ČR ukazuje graf 8. U karcinomu jícnu se údaje z NOR poněkud liší od evidence Sekce hrudní chirurgie ČCHS, koncentrace těchto výkonů na specializovaná pracoviště je však vcelku uspokojivá. U operací pro karcinom žaludku však frekvenci alespoň jedné operace měsíčně dosahuje jen asi 20 pracovišť a na ostatních se operace provádějí ve velmi malé frekvenci. Graf 9 ukazuje, že i u prognosticky nepříznivé diagnózy, jako je karcinom jícnu a žaludku, lze podstatně lepších výsledků dosáhnout při včasnější diagnostice a zde je jistě velký prostor pro spolupráci s gastroenterology. Koncentrace onkochirurgických operací do menšího počtu chirurgických pracovišť je nepochybně jedním ze směrů ke zlepšení výsledků a kvality chirurgické péče.
Dalším směrem pro zlepšení úrovně onkochirurgie je nepochybně i další vzdělávání chirurgů v této specializované oblasti [17]. Specializační vzdělávání v onkochirurgii bylo v ČR zavedeno od roku 2011, kdy byla do specializačního vzdělávání chirurgů zařazena nově nástavbová atestace z onkochirurgie, kterou do jara roku 2013 složilo 60 chirurgů.
Česká chirurgická společnost a Sekce onkochirurgie České onkologické společnosti spatřují priority pro budoucnost v racionální koncentraci onkochirurgických operací na menší počet chirurgických pracovišť. Důležité je prohlubování interdisciplinární spolupráce, u digestivní onkologie na prvním místě s gastroenterology a další spolupráce s KOC. Nezbytné je finanční zajištění náročných onkochirurgických výkonů na těchto pracovištích ze strany zdravotních pojišťoven a další vzdělávání chirurgů v onkochirurgii.
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Doručeno: 16. 8. 2013
Přijato: 20. 9. 2013
prof. MUDr. Miloslav Duda, DrSc.
II. chirurgická klinika LF UP a FN Olomouc
I. P. Pavlova 6 , 775 20 Olomouc
miloslavduda@klikni.cz
Zdroje
1. Systém pro vizualizaci onkologických dat (SVOD) [online]. Národní onkologický registr (NOR) České Republiky. Dostupné z: http://www.svod.cz/.
2. Duda M, Žaloudík J, Ryska M et al. Surgical Onkology. In: Dusek L et al (eds). Czech cancer care in number 2008–2009. Praha: Grada Publishing 2009: 283–291.
3. Duda M, Žaloudík J, Ryska M et al. Chirurgická léčba solidních nádorů v České republice. Rozhl Chir 2010; 89(10): 588–593.
4. Duda M, Ryska M, Žaloudík J. Specializace v chirurgické onkologii v České republice. Rozhl Chir 2010; 89(10): 619–624.
5. Duda M, Ryska M, Antoš F et al. Jak dál ve vzdělávání v chirurgické onkologii v České republice (editorial). Rozhl Chir 2012; 91(3): 119–120.
6. Ryska M, Žaloudík J, Duda M et al. Impakt radikální resekce v komplexní léčbě nemocných se solidním maligním nádorem (editorial). Rozhl Chir 2012; 91(12): 647–648.
7. Bentrem DJ, Brennan MF. Outcomes in oncologic surgery: does volume make a difference? World J Surg 2005; 29(10): 1210–1216.
8. Siewert JR, Siess MA. High volume hospital. The connection between number of cases and outcome quality in surgery. Chirurg 2003; 74(4): 278–281.
9. Zinner MJ, Rogers SO Jr. The question of quality. World J Surg 2005; 29(10): 1201–1203.
10. Wouters MW, Wijnhoven BP, Karim--Kos HE et al. High-volume versus low-volume for esophageal resection for cancer: the essential role of case-mix adjustments based on clinical data. Ann Surg Oncol 2008; 15(1): 80–87.
11. Metzger R, Bollschweiler E, Vallböhmer D et al. High volume centers for esophagectomy: what is the number needed to achieve low postoperative mortality? Dis Esophagus 2004; 17(4): 310–314.
12. Stavrou EP, Smith GS, Baker DF. Surgical outcomes associated with oesophagectomy in New South Wales: an investigation of hospital volume. J Gastrointest Surg 2010; 14(6): 951–957.
13. Verhoef C, van de Weyer R, Schaapveld M et al. Better survival in patiens with esophageal cancer after surgical treatment in university hospitals: a plea for performance by surgical oncologists. Ann Surg Oncol 2007; 14(5): 1678–1687.
14. Thompson AM, Rapson T, Gilbert FJ et al. Hospital volume does not influence long-term survival of patients undergoing surgery for oesophageal or gastric cancer. Br J Surg 2007; 94(5): 578–584.
15. Dimick JB, Pronovost PJ, Cowan JA et al. Surgical volume and quality of care for esophageal resection: do high-volume hospitals have fewer complications? Ann Thorac Surg 2003; 75(2): 337–341.
16. Síť onkologické péče v České republice. Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky. Částka 6, srpen 2006.
17. Vzdělávací program nástavbového oboru onkochirurgie. Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky. Částka 6, červen 2011.
Štítky
Detská gastroenterológia Gastroenterológia a hepatológia Chirurgia všeobecnáČlánok vyšiel v časopise
Gastroenterologie a hepatologie
2013 Číslo 5
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Tramadol a paracetamol v tlumení poextrakční bolesti
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
Najčítanejšie v tomto čísle
- Picoprep – očistný prostředek s dvojím účinkem
- Lymfomy tenkého střeva
- Hereditárny difúzny karcinóm žalúdka
- Transplantace jater pro primární sklerozující cholangitidu