Je možné pozorovat etnickou diferenci v základních krevních testech? Údaje z programu onkologické prevence v komplexním onkologickém centru v České republice

Súhrn

Východiska:
Laboratorní vyšetření jsou základní součástí vyšetření zdravotního stavu a důležitým nástrojem při diagnostice, plánování a zhodnocení léčby či monitorování onemocnění. Pro většinu vyšetřovaných parametrů si musí klinická laboratoř stanovit referenční meze zdravé populace (95% CI nebo 2,5–97,5 percentil). V této studii jsme se zaměřili na etnickou diferenci v základních krevních parametrech relevantních pro populaci v ČR.

Pacienti a metody:
Studie byla provedena na vzorcích 13 126 jedinců v programu onkologické prevence. Jedinci byli rozděleni do dvou podskupin – 1. česká populace a 2. vietnamská populace. Byly porovnány základní laboratorní parametry mezi jednotlivými skupinami vč. rozdělení dle pohlaví.

Výsledky:
Statisticky významný rozdíl byl pozorován ve většině krevních testů. Zjištěné rozdíly lze vysvětlit na základě etnické diference v základních biochemických parametrech (váha, povrch těla atd.), případně odlišnými dietními zvyky. Jako příklad lze uvést hladinu celkového cholesterolu či plazmatického kreatininu, které byly u vietnamské populace naměřeny signifikantně nižší. Rozdíly v hematologických parametrech, např. v počtu erytrocytů a středním objemu erytrocytů naopak spíše reflektují vyšší incidenci hemoglobinopatií, např. thalasémie.

Závěr:
Pozorovali jsme statisticky signifikantní rozdíl v parametrech mezi českou populací a populací vietnamského původu. Vzhledem ke klinicky často využívanému parametru, odhadu glomerulární filtrace, je však nutné vzít v úvahu zejména podstatně nižší hodnoty kreatininu u jedinců vietnamského původu.

Klíčová slova:
laboratorní testy – referenční rozmezí – etnická specificita

Úvod

Laboratorní vyšetření biochemických a hematologických krevních parametrů patří k základním pomocným diagnostickým testům v klinické praxi. Pro posouzení naměřených hodnot se využívají referenční meze získané statistickým vyhodnocením vyšetření dostatečně početného parametrického souboru zdravých jedinců v jednotlivých klinických laboratořích, případně převzetím referenčních hodnot pro zdravou populaci z doporučení odborných společností. Referenční interval zahrnuje u většiny analytů středních 95 % hodnot naměřených v referenční skupině zdravých jedinců. Elektivně lze volit i rozšíření např. na 99. percentil u těch analytů, u kterých je požadována vysoká specificita (např. troponin) [1].

Dle doporučení Mezinárodní federace klinické chemie a laboratorní medicíny (IFCC) je vhodné, aby si jednotlivé laboratoře vytvářely vlastní referenční intervaly pro jednotlivé měřené analyty, avšak ne vždy lze dosáhnout splnění podmínek pro jejich vývoj (výběr a dostatečný počet referenčních zdravých jedinců, čas, finance atd.). Další překážkou při vytváření referenčních intervalů je i stálý vývoj metod pro rutinní analýzu, vývoj nových analyzátorů a jejich dnes relativně častá aktualizace či obměna v jednotlivých laboratořích, která teoreticky vyžaduje stálou aktualizaci referenčních intervalů [2]. Z těchto důvodů je v praxi častější postup přebírání referenčních intervalů pro jednotlivé populace z příbalových letáků firem dodávajících reagencie pro jednotlivé metody, případně přebírání referenčních intervalů z doporučení odborných společností.

Většina akreditovaných klinických laboratoří v ČR má zavedené referenční hodnoty, které u vybraných laboratorních parametrů reflektují pohlaví, věk, či další klinicky relevantní individuální parametry, není však zvykem vytvářet referenční hodnoty laboratorních vyšetření pro subpopulaci dle etnického původu. Masarykův onkologický ústav (MOÚ) poskytuje kromě komplexní onkologické péče rovněž komplexní preventivní onkologické prohlídky v rámci „Preventivního onkologického programu pro každého“, jejichž součástí je i laboratorní vyšetření krevního obrazu, základních biochemických parametrů. Převážná část účastníků tohoto screeningového programu jsou zdraví jedinci, vč. těch vietnamského původu, kteří celkově v rámci ČR představují významnou menšinu.

Soubor pacientů a metody

V rámci preventivního onkologického vyšetření bylo v letech 2010–2016 v MOÚ provedeno laboratorní vyšetření 13 126 odběrů periferní krve. Vzorky nesrážlivé plné krve (K3EDTA) k vyšetření KO + Diff byly analyzovány systémem Sysmex XE-5000. Biochemické parametry (krevní plazma, Li-Heparin) byly analyzovány na systémech ROCHE Integra 800/Cobas 6000. Jedinci českého původu (n = 12 979) byly vyfiltrováni na základě standardní struktury rodného čísla. Jedinci vietnamského původu (n = 147) byly vyselektováni dle jména. Porovnání výsledků laboratorních testů bylo provedeno s použitím základní statistiky a neparametrického Mann-Whitneyho U testu v programech MS Excel a StatSoft STATISTICA.

Výsledky

Statisticky signifikantní rozdíl mezi jednotlivými etnickými skupinami byl zjištěn ve většině měřených hematologických i biochemických parametrů (při hladině významnosti p = 0,05). V tab. 1 a 2 jsou shrnuty mediány vybraných měřených parametrů zvlášť pro každou populaci a p hodnoty srovnání hodnot jednotlivých populací vč. rozdělení dle pohlaví.

Diskuze

Vyšší hladiny celkové bílkoviny byly pozorovány u jedinců vietnamského původu oproti české populaci, výrazněji u žen. Současně byl pozorován i vyšší obrat bílkovin ve vyšší hladině urey u Vietnamců. Zde byl více patrný rozdíl mezi muži jednotlivých etnik. Srovnáním mediánu hladiny kreatininu v obou populacích byl zjištěn signifikantní mezipohlavní rozdíl. Ženy vietnamského původu měly o 11 µmol/l nižší medián hladiny kreatininu než Češky, související nejspíše s rozdílnou hmotností, povrchem těla a zastoupením svalové hmoty. Menší rozdíl byl zachycen mezi muži. Mezipopulační rozdíl byl rovněž signifikantní. Nález potvrzuje literární data, která ukazují, že při výpočtu odhadu glomerulární filtrace pomocí vzorců (např. MDRD, CKD-EPI) je vhodné do výpočtu zahrnout i korekční faktor, specifický pro danou populaci [3,4] nebo pro výpočet použít kombinovanou rovnici zahrnující kromě plazmatické hladiny kreatininu rovněž plazmatickou hladinu cystatinu C [4]. Při porovnání hladin lipidů byl zjištěn statisticky signifikantní rozdíl v hladinách celkového cholesterolu, který byl u vietnamské populace nižší a který pravděpodobně souvisí s rozdílnými stravovacími návyky. Klinický význam tohoto nálezu popsali již v minulosti epidemiologické studie, které ukazují výrazně nižší podíl vysoké hladiny cholesterolu v patogenezi cévní mozkové příhody u východoasijské populace, na které má u této populace významnější podíl vysoký krevní tlak [5]. Asiaté mají rovněž významně nižší mortalitu na koronární onemocnění než evropská populace [6].

V krevním obraze byly naměřeny signifikantně vyšší počty leukocytů a erytrocytů u vietnamské populace oproti evropské populaci. Rozdíl v počtu leukocytů byl patrný zejména u mužů a v diferenciálním rozpočtu odrážel signifikantně vyšší zastoupení lymfocytů, neutrofilů a eozinofilů. Při podrobnější analýze počtu erytrocytů bylo ve vietnamské populaci pozorováno vyšší relativní zastoupení případů s vysokými odlehlými hodnotami (viz histogramy v obr. 1) současně s nižší hodnotou středního objemu (MCV) erytrocytů (mikrocytóza). Epidemiologicky je v jihovýchodní Asii zvýšený výskyt dědičných hemoglobinopatií typu thalassemia (nejvíce syndromy α-thalassemia, hemoglobin H a jiné), který má pravděpodobně s nálezy mikrocytózy erytrocytů kompenzované jejich větším počtem souvislost [7]. V diferenciálním rozpočtu leukocytů byl dále zjištěn signifikantně vyšší počet eozinofilních granulocytů u vietnamské subpopulace. Vyšší počty eozinofilů v asijské populaci (oproti evropské) byly v literatuře pozorovány spíše u jedinců pobývajících přímo v Asii než u jedinců trvale žijících v Evropě, což nasvědčuje spíše environmentálním vlivům než genetickému podkladu eozinofilie [8]. Z potenciálních environmentálních faktorů podílejících se na elevaci hladiny eozinofilů lze vzít v úvahu kouření, jehož prevalence je ve východoasijské populaci výrazně vyšší než v evropské [9,10]. Dále lze uvažovat i vyšší riziko nákazy parazitárními onemocněními u jedinců cestujících z východní Asie do Evropy, oproti zde trvale pobývající populaci.

Závěr

Ve většině základních biochemických i hematologických parametrů byl zjištěn statisticky signifikantní rozdíl mezi sledovanými skupinami české populace a jedinců vietnamského původu. V článku byly popsány nejvýznamnější zjištěné rozdíly v měřených parametrech a jejich pravděpodobný patofyziologický podklad.

Práce byla podpořena MZ cestou DRO 00209- 805 a MŠMT cestou NPU I (LO1413).

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

doc. RNDr. Lenka Zdražilová Dubská, Ph.D.

Oddělení laboratorní medicíny

Masarykův onkologický ústav

Žlutý kopec 7

656 53 Brno

e-mail: dubska@mou.cz

Obdrženo: 13. 3. 2017

Přijato: 26. 3. 2017